Který zákon neb směrnice a nařízení porušuje R. Fico když má jiný názor na RF a USA než politici i novináři v ČR?

plebs

Jak se to vezme většina českých politiků začne plácat a teprve poté trochu zapnou mozek a TGM nesahají ani po kotníky.
Také horko těžko konzumují že USA má EU jako patetické příživníky neuznává EK ani prostořeké dámy a hlavně RF není nepřítel nepřítelem USA je Čína.

Ametyst

Ten, kdo nepodporuje Ukrajinu, neznamená, že podporuje Rusko. Chcimíři chtějí mír, a to je hrozný zločin. Vidíme, jak je EU natěšena na válčení, a nelibě nesla, že Donald Trump po třech letech konfliktu na Ukrajině chtěl jednat! Taková hrůza. 🙂 Jenom proto, že je to Trump, musí být EU proti.

Žabák77

Můj pohled:

Já v tom vidím paralelu, obvykle pokud napadaná země (v tomto případě Ukrajina) ztratí podporu okolních zemí a spojenců, agresor expanduje dál. Stejně jako v minulosti nacistické Německo, tak i dnešní Rusko má spoustu obhájců, kteří zlehčují útok agresora na cizí stát, nebo dokonce hledají stůj co stůj nějaké ospravedlnění jeho konání, aby ukázali svou nestádnost.

Chtějí kategoricky a cíleně patřit na názorový okraj společnosti a prokázat svou antisystémovost a nesouhlas s jakoukoliv vládní garniturou, být jí v opozici vždy a za kterýkoliv okolností. Je to je jejich smysl života, bez kterého nemohou existovat – bez ohledu na téma či dobu. Vytváří to jistý pocit nadvěcnosti a samozvané inteligence nad ostatními, přitom nemá často nic společného s racionálním uvažováním, jen s pocitem vlastního uspokojení, že ostatní to neprokoukli, jen oni ano.

Historie ovšem dává za pravdu většinou těm, kteří akt agresora odsoudí a minimálně jej neberou na lehkou váhu a snaží se mu jeho plány zarazit i za cenu boje, který je ovšem krajním vyústěním řádění agresora. Zatímco tito samozvaní „chcimíři“ mají plná ústa míru, podezřele se v praxi nezmiňují ani slovem o jakékoliv míře odpovědnosti za válku ze strany útočícího státu, naopak, spíše se u nich ozývá volání po kapitaluci napadené strany. Po přímé otázce, zda Rusko nese svůj podíl viny na válce, se většinou tito lidé z jasné odpovědi, v první řadě jejich zástupci, obratně vykrucují.

Později když vidí, jak se situace zpravidla vymkne kontrole a agresor již užitečné idioty a jejich služby nepotřebuje, stahují ocas a zahájí taktiku ve formě ticho po pěšině. Stejně jako ti, kteří na Západě na pokraji 2. světové války nosili cedule s texty, že se jich válka netýká, že chtějí mír, nebo ti, kteří se bili do prsou, že Putin nikdy Ukrajinu nenapadne, neboť není šílenec, současní „podporovatelé míru za každou cenu“ mají dodnes opět naivní představy, že to nyní bude konečně jinak, že budou mít konečně pravdu. Nebude a nebudou. Prostě to takto nefunguje, v historii to tak nikdy nebylo. Vždy musel agresor padnout na kolena, jinak riziko války nezmizelo.

Máme dnes spoustu Chamberlainů, kteří zneužívají slovo mír, přitom vlastně neví, jak jej docílit. Jsou to většinou politici břídílové, kteří si loví politické body popularity, protože být proti systému je „strašně cool“. Nejhorší ovšem pak je, že tito politici získají mandát a pravomoc rozhodovat o mezinárodních otázkách a jsou prakticky nepoužitelní, dezorientovaní, nerozumí tomu, zjišťují, že situace je daleko komplikovanější a často kapitulují nad svými programy a učí se politice a diplomacie za pochodu. Je to všudepřítomný chaos. To jsou zcela nepotřebné politické existence na jedno použití a na chvilkové uspokojení části společnosti, že je jakoby konečně reprezentována.

Je také zajímavé sledovat ten neuvěřitelný paradox, v rámci kterého samozvaní „chcimíři“ horlivě bojují za suverenitu své země (proti tomu nic), ale když Ukrajina bojuje o svou suverenitu, najednou je to špatně a nelíbí se jim to. Tak jak je to tedy s tou suverenitou a národní hrdostí? Což pak by kapitulace Ukrajiny nebyla v rozporu s touto ctností?

Nikdo (až na výjimky) netvrdí, že kdo není horlivým zastáncem Ukrajiny je automaticky proruský, ale kdo je horší než proruský politik? Užitečný idiot, který si bláhově myslí, že když zůstane neutrální, budou ho všichni plácat po ramenou, jak to všem ukázal. Ve skutečnosti to bude ten, kdo nehnul ani prstem, aby zabránil mezinárodnímu konfliktu, protože se bál podpořit toho, kdo tu pomoc potřeboval a hlavně se bál toho, že mu to nepřihodí další politické body.

Asi nikdy nedokážu, snad z nějakých morálních zábran, proniknout do světa nacionalismu, který se dnes ukrývá pod falešným konzervatismem. 😉

plebs

Žabák taky názor, ovšem on má soused stejný postoj jako nejvíce demokratická země kde 80 procent voličů dalo hlas republikánům a mají stejný názor na imigranty i dvě pohlaví. Pokud se snaží veřejně obchodovat s RF tak je to špatný to naopak ČR bere část plynu i ropy očištěnou od překupníků a také dodává různé strojní zařízení do RF rovněž statečně podporuje UA.

Žabák77

Já bych nemíchal postoje v kulturních a sociálních otázkách a v otázkách mezinárodní bezpečnosti. Nic nejde hned, ani odpojení v obchodní spolupráci s Ruskem. USA jsou od konflliktu daleko a vnímají to jinak, než středovevropské země. Navíc tam se to spíše podle mě dělí mezi jednotlivými frakcemi stran ve vztahu k podpoře Ukrajiny.