Kolik to je?

Kopa je 60 kusů. Není loket jako loket, viz Wikipedie.
Loket (délková míra) Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Da Vinciho Vitruvius se znázorněním anglického, francouzského a vlámského loktu.Loket je délková míra, používaná již od starověku, jejíž existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii (2000 let př. n. l.), Perské říši, Řecku i dalších zemích. Díky své jednoduchosti a potřebě pouhé vlastní paže k měření se začal v minulosti používat nezávisle na sobě v různých oblastech světa.

Ve středověku bylo velmi častým jevem, že každá země a i každé větší obchodní město mělo svoji vlastní délku loktu. Proto se stalo zvykem, že na náměstích býval kov o délce loktu zazdíván pro případné spory.

Až do 19. století zůstával loket jednou z nejdůležitějších délkových měr, postupně byl však ve většině zemí světa nahrazen metrickými jednotkami.

Obsah [skrýt]
1 Loket v českých zemích
1.1 Pražský loket
1.1.1 Dělení a násobky pražského lokte
1.2 Vídeňský loket
1.3 Moravský loket
2 Loket ve světě
3 Související člán­ky

[editovat] Loket v českých zemích[editovat] Pražský loket
Loket český na radnici v LitomyšliPražský, český či staroměstský loket byl stanoven v roce 1268 v době Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl zazděn do zdi novoměstské radniční věže.

1 pražský loket = 59,3 cm.
[editovat] Dělení a násobky pražského lokte1 loket = 3 pídě = 30 prstů = 120 zrn
1 staročeský sáh = 3 lokty
1 zemský provazec = 24 lokte
1 postav = 30 nebo 39 loktů
1 jitro = 210 loktů
1 prut = 1050 loktů
1 lán = 12 prutů = 12600 loktů
Železné etalony pražského (českého) lokte se dodnes nacházejí minimálně na 6 místech v Čechách:

na zdi věže Novoměstské radnice v Praze;
na vratech Hradčanské radnice v Praze;
v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket vídeňský);
v pilíři radnice v Litoměřicích;
v pilíři radnice v Litomyšli;
vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem.
Kromě toho je délka českého lokte vyryta přímo v kamenném ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.

Etalony loktů na radnici v Mělníku – vlevo český, vpravo vídeňský[editovat] Vídeňský loketVídeňské míry včetně vídeňského lokte (Wiener Elle) byly do Čech zaváděny v polovině 18. století. V roce 1760 byl poměr jednotek následující:

1 vídeňský loket = 1,31186 pražského lokte (77,8 cm)
1 pražský loket = 0,7622718 vídeň­ského lokte
Základní jednotkou vídeňské (dolnorakouské) soustavy však nebyl loket, ale sáh.

V Čechách můžeme etalon vídeňského lokte spatřit například:

v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket český). Tento loket je dokonce datován 1765 a doplněn nápisem „RAKAVSKI“;
v opěrném pilíři radnice v Českých Budějovicích (rovněž datován 1765);
v ostění vrat staré radnice v Chrudimi;
vedle vchodu do radnice v Lázních Bohdaneč;
v ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.
[editovat] Moravský loketMorava se z hlediska metrologie vyvíjela zcela samostatně a její délkové jednotky byly rozdílné od českých. V roce 1638 nařídil Ferdinand III., aby se na Moravě užívalo olomouckého lokte (přibližně 78,228 cm). Vlivem kapitulace Olomouce a naopak úspěšné obrany Brna proti Švédům v roce 1645 však postupně rostl význam brněnského lokte (přibližně 79,052 cm). K navázání českých a moravských jednotek došlo až v roce 1708, kdy císař Josef I. nařídil, aby moravský loket měřil tolik, aby pražský loket o délce 24 coulů byl 3/4 zdejšího, čili moravský loket měřil 32 coulů, moravský sáh však 72 coulů jako pražský. V roce 1708 byl tedy poměr jednotek následující:

1 moravský loket = 32 palců českých = 1 a 1/3 pražského lokte = 78,9 cm.
V roce 1758 vyšel důležitý patent pro Moravu, jímž tu byly zavedeny rakouské míry a váhy. Podrobné převodní tabulky však byly vydány až v roce 1771 a v nich byl stanoven poměr moravského lokte k rakouskému jako 2501 k 2455.

Na Moravě jsou k vidění zřejmě pouze dva moravské železné lokty:

loket u vchodu do radnice v Kyjově;
loket v ostění vchodu do radnice v Moravské Třebové.
[editovat] Loket ve světě
Zazděný loket (Frankfurt).1 e­gyptský královský loket = 52 cm
1 egyptský malý loket = 45 cm
1 mezopotámský loket = 51,7 cm
1 skotský loket = 94,1 cm
Skotský loket (Skotská gaelština: slat thomhais) byl standardizován roku 1661 a používan ve Skotsku do roku 1824, kdy byl nahrazen anglickými jednotkami.

1 vlámský loket = 69,1 cm
1 polský loket (łokieć)= 78 cm
1 anglický loket = 114,3 cm
Anglický loket (English ell) byl obvykle roven 45 palcům, nebyl nicméně nikdy definován v žádném anglickém zákonu.

1 polský loket = 59,6 cm (nejčastěji, v průběhu historie se měnil)
1 pruský (berlínský) loket = 66,7 cm
1 švédský loket (nazývaný aln) = 52 až 64 cm a dělil se na 2 fot.
starozákonní míry
1 obecný loket = 45,8 cm
1 královský loket = 52,5 cm
1 attický loket = 46,2 cm
1 římský loket = 44,4 cm