Kolik je je nutné mít fyzikálních údajů k identifikaci nějaké události?

Pokud máš na mysli např. fakt identifikace přitomnosti Higgsova bosonu, tak je to TAK rozsáhlá odpověď, že si v současném stavu netroufám odpovědět. S kámošem co přišel na pokec jsme hledali pravdu (prý se ukrývá až na dně lahve)! Ale žádnou jsme nenašli – a to ani v jediné láhvi! Mrcha! ;) :D :D

To se velmi různí, někdy je třeba obrovské množství údajů, jako na předpověď počasí, nebo výpočet nukleární explose v mariánském, zato běžný odstřel stěny v kamenolomu se počítá podstatně snadněji. Poměrně málo vstupních údajů je třeba k předpovědi, že vláda či EU vymyslí nějaký nesmysl, jako s těmi emisemi aut – stačí údaje o vlivu lobby, jednoduchý výpočet byl i v následujícím případě:

Přijde učitel do třídy a říká:

„Tak děti, tato místnost má 100 m2 a slunce sem svítí pod úhlem 20 stupňů.
Otázka zní: kolik je mi let?“ Udivené děti otevřou pusu dokořán a neví.
Přihlásí se Pepíček a říká: „48 let.“
„Ano, správně Pepíčku a řekneš nám, jak jsi na to přišel?“
„No jednoduše, já mám bratrance, kterému je 24 let a náš táta říká, že je napůl debil.“

Záleží k jaké události. Například jestli voda v hrnci dosáhla 70°C, na to stačí měření z jednoho teploměru…

Záleží o jakou konkrétní událost se jedná, s jakou přesností ji chceš změřit a co myslíš její identifikací. Například fyzikální přechody z jedné fáze do druhé u čisté látky stačí pozorovat okem. Tání kovů, vypařování vody za daného tlaku a var nebo tání, je zřejmé z tabulek. Pokud silák utáhne auto v zubech a víš, kolik síly musí vynaložit podle hmotnosti auta, tak poznáš, kdy se mu to podařilo a jakou sílu musel vynaložit. Například u zkapalňování plynů můžeš měnit tlak a objem , míchadlo a podobně jak chceš, ale když jsi nad kritickou teplotou, nepodaří se ti plyn zkapalnit. Stejně na překonání gravitace, zapálení látky potřebuješ se dostat přes určitou kvantitativní hranici. Platí zákon kvantitativní změny v kvalitativní.