Kolik hodin výuky a peněz musí zajemce investovat, aby mohl umět hrát na klavír?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Tak člověk může být samouk, takže investuje jen čas. V uměleckých školách jsou nejčastěji 3× 1,5h týdně, takže 4,5h ve škole. Pokud to člověk myslí s hraním vážně, tak trénuje víceméně každý den minimálně hodinu. Když se to sečte, tak je to tedy 11,5h týdně, 46h měsíčně, 552h ročně atd… :) .

Výuka na škole stojí cca 2000,– za půlrok, tj. 4000,– ročně.

100% hrát budeš umět, pfů, co já vím, podle talentu minimálně tak za 10 let od doby, kdy si myslíš, že už to umíš.

Doufám, že někdo odpoví s praktickou znalostí. Já ti jen zkritizuju " aby mohl umět 100% hrát na klavír?". To vypadá, že předpokládáš, že existuje přesně daný vztah mezi invesicí (peníze/čas) a schopností hrát na klavír… 😉 Některé děti se naučí sami hrát tak aby to ostatní chtěli poslouchat jen z poslechu a několika experimentů. Jiní nemají šanci se naučit slušně hrát ani po 20 letech dřiny.

Na 100% to neumí nikdo. Vždy je co vylepšovat a může příjít ještě lepší klavírista. U každého jinak. Někdo se naučí velmi dobře hrát za rok, za dva a někdo je i po pěti létech začátečník

Je to velmi individuální, o nějakých procentech zde hovořit nemá cenu, ale: nejsi-li Mozart, ani dřevo, pak počítej tak zhruba 5 let. Po této době to začne mít určitý punc profesionality. To znamená, že se to dá poslouchat, dokážeš zahrát i něco z listu, nemáš tam překlepy, má to dynamiku, prostě tak nějak všechno, co je třeba ve skladbách střední obtížnosti. V době, kdy jsem začínal s muzikou já (tuším v roce 1961) stála hodina 5 Kč. Chodil jsem do LŠU 2 x týdně a kromě toho cca 1 h ve zbývajících dnech cvičil doma sám. Takže úhrnem to dělá ročně zhruba 7 × 52 = 364 h ročně (tj. v průměru 1h denně), z toho 104 h placených. Když to znásobíme pěti roky, je to cca 1820 h, z toho 520 placených.
Dnešní sazby neznám, ale pochybuji, že by někdo šel pod 50,– Kč / hod. Jazykáři berou min. 150,– / h, ti nejlevnější, co já znám. Musíš taky počítat s časem na hudební teorii (tzv. hudební nauku), kterou jsme my (ještě žijící dinosauři) měli 1 x týdně jednu hodinu. To jsem do výpočtu nezahrnoval. Dnes máš internet a můžeš se do značné míry v tomto vzdělávat sám, i když nějakou tu konzultaci sem tam budeš asi stejně potřebovat. Jinak je to už na tobě, jak ti bylo naděleno shora a jak se do toho opřeš. Jo, ještě záleží na pedagogovi! S občasným úderem pravítkem přes prsty (bez fraktury) to jde rychleji 🙂

Základní vzdělání v ZUŠ získá žák, student za 5 let školní docházky.
1 vyučovací hodina nauky, 1 – 2 h týdně hry.
Pokud zvládáte noty/nauku, můžete chodit jen na hodiny klavíru.
Cena podle ceníku jednotlivých škol.
Když zintenzivníte výuku, zaplatíte si individuální/sou­kromé hodiny a budete pilně cvičit (jako šroub), přehrajete si z not cokoliv budete chtít, zarok či dva s jistotou (pokud nemáte hudební hluch, to je pak vyhozený peníz) 😁
Cena bude individuální.

Upravil/a: da ny

Třeba já mám hudební sluch a už v 6 letech jsem uměl cokoli (co jsem slyšel – melodii) zahrát na foukací harmoniku, později jsem chodil do hudebky na klavír, doma jsme měli i piano, ale to už mě moc nebavilo, navíc i jiné zájmy, tak jsem toho asi ve 14 nechal.

Takhle hrát jsem neuměl J. Ježek – Bugatti Step:
www.youtube.com/wat­ch?v=EPUpURbLCXk

Nebo takhle (O.Brousek + O.Brzobohatý):

Zdroj: www.youtube.com/wat­ch?v=1pjQ7qYQU90

Upravil/a: Radius

100% hrát je nesmyslný pojem. Co to jako znamená? Hrát divadlo na 100% nebo malovat na 100% by bylo také nesmyslné. Nicméně k věci. Pokud chce být člověk opravdovým profesionálem, pak to chce mít nahráno cca 10 tisíc hodin. Odpovídá to přibližně době, kterou stráví cvičením průměrně hrající konzervatorista plus pár tisíc hodin navíc. Samozřejmě je ideální mít dobrého učitele, ti často nebývají k mání zadarmo (na konzervatoři samozřejmě bezplatně). Takže hodně elánu do práce ;)
(samozřejmě, vysedávat u TV, fejsu nebo v hospodě je snadnější než se pinožit se stupnicemi)

o penězích to skutečně není. Těch je zanedbatelné minimum (pár tisíc ročně nanejvýš) dáte do toho ale obrovské množství vlastního času. Zvažte zda to za to stojí. Ano poslouchat talentovaného pianistu je nádhera, je to ten nejušlechtilejší hudební nástroj jaký znám, ale té práce než se na takovou úroveň dostanete je opravdu opravdu hodně a nesmíte polevit a vzdát to jen proto že něco nejde nebo to nejde dost rychle, je to takřka vojenský dril který se navíc neobejde bez značného emočního zápalu pro hudbu.

Taky sem zahrál na pijáno co sem slyšel – automaticky. Později akordeon, to mě bavilo víc. Teď hraju tak na nervy, ale třeba po týdnu bych se do toho vpravil. I když přišité prsty na LHK už nemají takovou hybnost a citlivost.