Kdyby jeden člověk na světě byl naprosto jiný než zbytek ostatních, jak by se to řešilo?

Naprosto jiny v jakem smyslu? Tohle je fakt spatne polozena otazka… nicmene.. pokud se nekdo az prilis vymkne normam, spolecnost ho obvykle ostrakizuje.

A není to NÁHODOU tak, že KAŽDÝ člověk je jiný, než „ti ostatní“?
Totiž jak jinak by mohly fungovat analýzy DNA, otisky prstů a další bejkárny? ;) :)

Podívej se, každý člověk je originál. Nejsou na světě dvě stejná lidská ucha, oční duhovky, otisky prstů, rukou a nohou. A nejen to, nikdo nejsme tím, co jsme byli včera, máme méně, nebo více, vlasů a chlupů, naše pokožka oddělila stovky šupin, obsah našeho žaludku a střev je rovněž odlišný. Po nějakých deseti, dvaceti, letech z toho, co na nás bylo před deseti, dvaceti, lety, nezůstane prakticky nic.

Otázka je opravdu příliš vágně formulována, musel bys být, v její formulaci pregnantnější a objektivisovat, co máš na mysli. Míníš-li chování člověka ve společnosti, tak od toho je positivní právo, zejména pak právo trestní (soudní nebo správní), aby usměrnilo jedince do příslušných mezí. A není-li to možné, bude isolován od ostatních: ten v žaláři na doživotí, ten v detenčním zařízení, ten v psychiatrické nemocnici.