Avatar uživatele
vrkuu

Kdy vznikly pojmy „ranní ptáče“ a „noční sova“?

Zdravím, nevěděli byste, kdy (alespoň století) se začlo s pojmenováváním chronotypů podle ptáků? Moc jsem toho nenašla, je i možné, že je to podle přísloví „ranní ptáče, dál doskáče“, ale to je jen domněnka.

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 299 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Filip84

No v tom smyslu, v jakém Ty to pravděpodobně míníš, tak rozhodně až někdy po WWII, to znamená ve 20. století, s rozvojem sociologie, kartesianského myšlení, a vůbec potřeby všecko popsat, zaškatulkovat, pochopit slepičím mozkem. Z 19. století, ani z tzv. prvé republiky atp., jsem vůbec žádné takové ty „popisné“, škatulkovací, bagatelisující a oklešťující definice nezaznamenal.

S příslovím „ranní ptáče dál doskáče“ to, přirozeně, souvisí, není to domněnka, protože anglicky se to řekne Morning People vs Night Owls, například. Takže žádná kura ranní, prostě a jednoduše, ranní člověk. Sova, nebo taky výr, ale sova je přesnější překlad, jako etalon nočního ptáka zůstal – napadá Tě nějaký jiný?

Německy je to to samé, žádný ranní pták: Nachteule gegen Frühaufsteher, to jest Nacht je jasný, Eule je Pintlich sova, poněvadž vejr je Uhu. Frühauf je zkratka z Früh aufstehen, to jest, brzy vstanu, no tak „vstávatel“ – že jo, Aufsteher a brzký vstávatel: Frühaufsteher.

Logika toho přísloví je seznatelná a prima vista, poněvadž naši předci, tedy ti prostí, neznali lineární pojetí času, leč cyklické; vysvětlím:

V lineárním pojetí času se řídíš hodinami: něco slíbíš, podáš výkon, dostaví se výsledek. A ten výsledek se musí dostavit (až na výjimky, jako třeba ve výzkumu, že jo, tam se musí dostavit činnost, nebo v ouřadu, tam je smyslem činnost 😅) v čase, který jsi slíbila, nebo který ti někdo ustanovil, či který je obvyklý. A můžeš to rozvést: máš úkol, který má vést k cíli – výsledku, vytvoříš si plán, plán realisuješ, dostaví se úspěch. Nebo taky ne.

V cyklickém pojetí času je všecko dáno, jako je dáno jaro, léto, podzim a zima, tak je dáno, že ráno vstaneš, podojíš a nakrmíš zvířata, zatopíš v kamnech, uvaříš snídani, pustíš zvířata do výběhu / pošleš s nimi někoho na pastvu, jdeš vařit oběd, je oběd, jdeš pomýt nádobí, jdeš: velký prádlo / štupovat fusekle / drát peří / drhnout hrnec / štípat dříví na zimu etc. etc. etc., jdeš chystat večeři, je večeře, jdeš pomýt, máš čas pro rodinu, jdeš spát – kerosen je drahý a výrabět děti je taky príma! 😎😃 Jasně, mírně se to liší, v létě, v zimě, na jaře a na podzim, ale oproti zemědělství se tví čtyři ouhlavní nepřátelé nenazývají jaro, léto, podzim a zima! 🤪😂😂😂

V tomto pojetí času naši předkové žili. V lineárním pojetí času žil tak akorát farář. Ä, co já vím, šafář. Z toho je vytrhly zvony v neděli a ve svátek, že museli jít do kostela. Ale to není problém do cyklu zakomponovat, jistě chápeš.

No tak logicky, že kdo vstal dřív, více toho podělal. Dneska je to jedno, dneska jsou potřeba všichni, jde jenom o to, aby se ranní typ necpal do práce nočního hlídače. A naopak. A divila bys se, je to dosti časté!

Upravil/a: Filip84

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Myslím, že takováto označení vznikla už někdy v době kamenné. A pouze se to překládá do dalších jazyků. Lidé si pojmenovávali věci podle dějů kolem nich.

Upravil/a: Drap

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
marci1

Už asi hodně dávno z přísloví „Ranní ptáče, dál doskáče“.
Obdobná přísloví: kdo ráno vstává, tomu Pán Bůh dává; špatná ta hospodyně bývá, kterou slunce pod peřinou vídá; záhy vzhůru, pozdě dolů.
A taky jsem slyšela: „Ranní ptáče bez lahváče, vůbec nikam nedoskáče“. 😄

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek