Kdy se začalo používat uhlí na topení a kdy se objevila první kamna na uhlí?

První kamna na uhlí si dal v Praze patentovat Christoph Bergner, povoláním alchymista, roku 1766. Tak dlouho však byl svými sousedy osočován z otravování vzduchu kouřem, až mu topit uhlím tehdejší městská rada zakázala.

Bergner měl však tvrdou hlavu a topil tak dlouho, až se k němu dostavila komise, aby kamna zapečetila. Zarputilý alchymista komisi vyhnal, a když se vrátila spolu s policejním doprovodem, použil proti strážníkům dokonce pistoli. Nakonec se to obešlo bez krve, ale také bez kamen na uhlí. Pokrok musel ještě chvíli počkat i když z dnešního hlediska se nám rozhodnutí pražských radních jeví spíše jako moudré než zpátečnické.
Od Bergnerových časů mnoho vody neuplynulo, přesto se lidé naučili topit nejen uhlím, ale i produkty z ropy a také plynem. Obyčejná kamna nahradilo ústřední a dálkové vytápění.

Dnes už je nám to naprosto nepochopitelné, ale ještě na počátku 19. století představovalo uhlí kuriózní surovinu, takřka zbytečnost, se kterou si lidé ani dost dobře nevěděli rady. Uhlí se dokonce nazdařbůh pálilo a popel se pak za babku prodával jako hnojivo. Pod pojmem „horník“ si samozřejmě vybavujeme chlapíka rubajícího uhlí, ale tenkrát tomu tak nebylo. Horník byl od věků ten, kdo těžil stříbrnou nebo jinou rudu, zatímco s uhlím neměl nic společného. To leželo nepovšimnuto pod zemí, protože se k ničemu nehodilo.

V oné panenské době se musely vydávat popularizační brožurky a články typu „Kterak používat uhlí k topení v kamnech,“ v nichž znalci přesvědčovali konzervativní spotřebitele o výhodách neznámého, laciného, překvapivě výhřevného paliva. Nicméně hospodyně nadále přijímaly tuto novotu s nedůvěrou. Když se roku 1759 dovezlo do Vídně asi 20 tun kamenného uhlí a nabízelo se chudině před příchodem zimy dokonce zdarma, podařilo se rozdat všehovšudy pár desítek puten. Lidi raději dál mrzli, protože – pokud vůbec měli kamna …dál číst v odkazu

http://www.roz­hlas.cz/toulky/vy­sila_praha/_zpra­va/757-schuzka-jak-se-zmenil-kamen-v-zlato--664949

Zdroj: http://www.ener­gyweb.cz/web/in­dex.php?displa­y_page=2&subi­tem=1&ee_chap­ter=2.2.1

U hradu Landek u Bohumína, bylo nalezeno ohniště o stáří asi 18–20 tisíci let.
Jde o vůbec první doklad o užívání uhlí nejen u nás, ale i ve světě.
V nedalekých Petřkovicích byla nelezena také malá povrchová sloj, odkud uhlí pračlověk dobýval. I v tomto případě se jedná o světový primát, tentokrát o nejstarší těženou uhelnou sloj na světě.

Zdroj: http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:d9cgJsMBx6EJ:­jindrichpolak­.wz.cz/encyklo­pedie/crnejspo­lecnost.php+kter%C3­%A1+jm%C3%A9na+her­c%C5%AF+jsou+vy­tesan%C3%A1+na­+%C5%A1roubech+N%C3%A1­rodn%C3%ADho+di­vadla&cd=1&hl=­cs&ct=clnk&gl=cz

Na několika místech na světě byly nalezeny důkazy o tom že se uhlí a rašelina využívaly ke spalování.