annas
Sv. Barbora slaví svátek 4. prosince. Podle české tradice večer před svátkem svaté Barbory chodívaly po vsi „Barborky“. Oděny byly bíle a přes obličej mívaly bílý závoj. Bílá barva symbolizovala čistotu a nevinnost. Většinou chodívaly ve dvojicích či trojicích, z nichž jedna měla v ruce košík s jablky, ořechy a cukrovím, kterým podarovávala malé děti.
V levé ruce košíček s dárky pro hodné děti a v pravé ruce metlu pro ty zlobivé. Svůj příchod do stavení ohlašovaly jak zvonkem, tak šleháním metlami na okno.
V některých oblastech odměňovaly hodné děti zvláštním pečivem, kterému se říkalo „barborky“ nebo také „fakulkami“. Tato tradice se udržuje zřejmě jen v některých oblastech, běžněji naděluje Mikuláš.
Zpracované podle stránky České tradice.cz
kenyrts
Svatá Barbora a mystérium třešňových květů.
Jedním z prvních adventních svátků, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc je, po sv. Ondřeji (30. listopadu), svátek sv. Barbory připadající na 4. prosinec. Lidé si toho dne řežou větvičky ovocných stromů – barborky, které si doma dávají do vázy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko – ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká; která svobodná dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?
maka
už chodila a je to 4.prosince