Kdy a kde se u nás začalo rýžovat zlato?

Někdy v 10.-11. století pak už docházelo k dobývání primárních ložisek. Z těch nejznámějších oblastí, které byly již dříve takto využívány, zmiňme Pošumaví, povodí jihočeské Blanice, Otavy. Velice důležitá místa byla v okolí Zlatých hor, a to jak na české straně, tak i na severní straně Jeseníků, v Polsku, kde okolo Złotoryje a Głuchołaz byla také veliká ložiska zlata. Hlavně ve středověku, ale už i dříve za Keltů, byly velice oblíbené oblasti ve středních Čechách – mimořádně bohaté okolí Jílového, Všenor a Nového Knína. Už z existence keltských oppid v této oblasti a z pozůstatků řady zlatých předmětů této doby je zcela jisté, že část zlata byla získávána i tady u nás, právě z těch sekundárních rozsypových ložisek v okolí, která se později ukázala být velice bohatými primárními nalezišti ve středověku. Kromě těch největších akumulací, které jsme tu velice letmo nastínili, se dá říci, že v Českém masivu není místo, kde by zlato nebylo, alespoň v nějakých malých koncentracích. Například na Plzeňsku, Radnicku… Úterský potok u Křivců byl svého času také velice známou zlatonosnou vodotečí. Tehdy ta oblast patřila pod klášter premonstrátů v Teplé, který byl určitě rád, že na území, které spravuje, se nachází zdroj domácího zlata

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/plane­tarium/paleon­tologie/_zpra­va/619486