Co je to „po babičce klokočí“?

Při hledání původních rostlin našeho klimatu narážíme na velmi pěknou dřevinu, která nám tu zbyla, jak zpívá Jiří Suchý, po babičce. Je to klokočí, tedy botanicky klokoč zpeřený. Tento větší keř nebo nízký strom pochází ze střední Evropy a jeho původní výskyt se táhne přes Kavkaz až do Turecka.  
 
http://www.gar­ten.cz/a/cz/4599-staphylea-pinnata-klokoc-zpereny

Další zajímavé info (hlavně užití) o „klokočí“ : 🙂

Klokočí je malý strom nebo větší keř, latinsky označený jako staphylea pinnata, který se u nás dost často pěstuje, někdy se vyskytuje i ve volné přírodě, například v Polabí, Posázaví, u Chocně. V parcích se pěstuje ještě jeden druh, staphylea colchica, který pochází z východní Evropy, z Asie a z Kavkazu.

Je to tedy keř nebo strom se zpečenými listy, které jsou asi deset až patnáct centimetrů dlouhé, věty jsou v podobě lat se vstřícnými vidlany asi patnáct až dvanáct centimetrů dlouhé a květy jsou pětičetné. Plodem tohoto keře je blanitá tobolka, která uvnitř obsahuje jedno, ale velmi tvrdé a dosti velké, asi tak až jeden centimetr v průměru, semeno, které se dříve hojně používalo ve šperkařství, v bižuterii a stalo se kdysi základem pro výrobu růženců.

Jiný způsob využití má druhý druh klokočí. Na západním Kavkazu se dost často setkáme s tím, že lidé sbírají nerozvité květy, nakládají do kyselého nálevu, takže to vypadá jako naložené kapari, a potom tyto květy používají jako přílohu k masům a k různým jiným jídlům. Chutná to velice dobře, jako naše kyselé okurky.

https://www.roz­hlas.cz/priro­da/porady/_zpra­va/co-to-je-klokoci--15820

Díky Johano, já jsem si dosud myslel, že je to nějaký přípravek na kloktání 🙂

Verš v písni (textu) Jiřího Suchého…

Je to sice strom, jak lze lehce vygooglovat, ale v kontextu textu písničky takový strom po babičce nedává velký smysl. Kdysi jsem od jednoho velmi vzdělaného člověka z malého známého a na lidovou kulturu zaměřeného slovenského městečka u Bratislavy, kde je klokoč často se vyskytujícím stromem, slyšela celkem věrohodné vysvětlení. Zralá semena klokoče se podobají korálkům. Jsou hezká, pevná a nijak se nezmění ani po létech. Dělaly se z nich kdysi růžence – plasty nebyly a skleněné korálky byly drahé. I v současnosti jsem viděla několik ozdob z přírodnin, kde byly použity semena klokoče. „Po babičce klokočí“ by podle toho pak mohl být růženec z klokočových kuliček.