Kde končí velkorysost a začíná marnotratnost?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Oba pojmy již v antice rozebíral Aristoteles, když se zaměřil na etiku ctnosti. .

V etice je třeba uplatňovat „zlatou střední cestu“.
Napřed štědrost je uprostřed mezi marnotratností a lakotou,
velkorysost stojí mezi okázalostí a malicherností.

Velkorysost nehledí na detaily, ale zaměřuje se šířejí. . Co je pro jednoho velkorysostí a je přijímáno ostatní společností kladně, může být např. pro partnera marnotratností, protože tomu budou prostředky chybět.

Podobné je to i u velkorysosti.

Proto se hranice nedají přesně určit. Je třeba jednatt podle svého svědomí a podle okolností – kdy je to třeba,, máme.-li z čeho, je.-li to výhodné pro ty druhé, jakým způsobem a na jaký účel. Ale neměl by se dotyčný vyvyšovat, zneužívat, ubližovat apod.l Konat dobro, zapojit i vůli … Jde o morálku, volit zlatou střední cestu …

Podle Aristotelovy etiky.

Řekl bych, že rozdíl lze definovat jako relaci mezi možným (třeba ´volnými´ prostředky dárce) a poskytnutým…
Pro někoho to může být koruna, pro jiného milion…
😉

..když tady na odpovědích nedostanu nějakej ten dárek! ;qqq

Kde něco končí, všechno ostatní začínááá…