Kam se za minulého režimu posílala udání?

Často šlo o vyřizování účtu, nepravdivá udání, anonymní i podespaná, ale prošetřovala se, takže o několika vím.

Na OV KSČ stížností či udání na členy strany – politická linie, Na KNV ostatní, co se někomu nelíbilo.

Vzpomínám si, že na našeho zástupce přišlo udání, že jeho děti navštěvují hodiny náboženství. Jenže jedno jeho dítě mělo 5 let a druhé 6 let, ale ještě nechodilo do školy.

Náš ředitel musel opustit své místo, protože jedna kolegyně ho udala – i když to tušil, dověděl se jméno až později – že nesouhlasil se vstupem sovětských vojsk.
–
Udává se sstuále , jak je možná číst na netu – kvůli EET, na sociálku, za práci na černo, práce při pobírání nemocenské, pálení plastů. atd.

Takže udává se v každé době, i když někdo udávánío odsuzuje, jiný si rád „přisolí“, Třeba závidí, chce se pomstit, nebo že by také dostal za udavačství peníze?

I když Karel Klostermann napsal tyto věty dávno, myslím si, že platí stále., i když některé pojmy se dají zaměnit.

„… A povaha mnohých vzala poruchu: z dobrého bydla vzešla zpupnost, pýcha a chvástavost, touha po výdělku přivodila lakotu, závist a zálibu mamonu; bývalou střídmost vyměnilo zhýralství a bezohledné pachtění se za požitky. A srdce jejich se zatvrdilo…“

Zdroj: https://citaty­.net/citaty-o-zavisti/?o=new

Upravil/a: annas

Tí, čo posielali, vedeli kam poslať. Niekedy stačilo povedať, naznačiť pred tým „správnym človekom“, alebo na „správnom mieste“
Tí, čo neposielali a ani to nepotrebovali vedieť, vedeli len o oficiálnych adresách, ak vôbec vedeli.
Tí, ktorí nechceli posielať, boli ticho, jednoducho žiadne udanie neposlali.
A potom boli takí, na ktorých sa udanie posielalo či už zaslúžene za protisocialistickú činnosť a podobne, alebo nezaslúžene, len komusi prekážali.

Upravil/a: led

Stejně jako dnes. Můžeš poslat kam chceš.

Jak odpověděl Drap, stejně jako dnes, jenom instituce mají jiné názvy, nejsou tam rudí, ale demokratičtí humanisti a kapitalisté.

Vím že na vojně jsme měli bažanta bonzáka a ten dostal od nadřízených adresu nějaké civilní ženské a tam posílal ty dopisy s udáním. Udal i mně za šikanu, ale protože jsem byl velitel družstva, vše jsem si zdůvodnil vojenskou náročností. Nakonec jsem dostal 21 dní za urážky mezi vojáky – to hovado na mně napráskalo i nadávky kterými jsme ty mladší vojáky častovali…