Jste také nesmírně potěšeni?

Dementus, tak stovky jo!? Ty wole, a jak si je můžeš asi všechny pamatovat!? 😲

A teďko ještě všechny ty emoce v těch vztazích… 🤦‍♂️🙄

@zjentek Ano, z této činnosti mám příjem. Do budoucna bych si ještě ráda doplnila magisterský titul, abych mohla vyučovat i na prvním stupni základní školy. Nechtěla jsem se nijak chvástat ani vyzdvihovat své úspěchy. Spíše mi šlo o poukázání na to, že i odborníci se mohou mýlit.

V dětství mi bylo psychiatry a v pedagogicko-psychologické poradně sděleno, že vzhledem k určité poruše budu jen stěží schopna dokončit základní školu a že budu mít značné obtíže i s dvouletým učebním oborem. Přesto jsem úspěšně absolvovala tříletý učební obor, a to po celou dobu s vyznamenáním. Nástavbové studium jsem zvládla rovněž relativně dobře – samozřejmě ne zcela bez obtíží, nicméně na vysvědčeních jsem nemívala horší známky než trojky. Velkou výzvou pro mě byl didaktický test z anglického jazyka. Dvakrát jsem rovněž získala vyznamenání.

Následně jsem se přihlásila na vysokou školu uměleckého zaměření. Nejprve jsem absolvovala vyšší odborné studium zakončené titulem DiS., poté jsem pokračovala na pedagogické fakultě, kde jsem bez větších problémů dokončila bakalářské studium (BcA.). Byla jsem přijata i ke studiu magisterskému, avšak z osobních důvodů jsem na něj nakonec nenastoupila a jeho zahájení jsem se rozhodla prozatím odložit.

V současné době přibližně rok a půl vyučuji na jedné škole. Konkrétní předměty si ponechám pro sebe, mohu však říci, že patří k těm, které mám nejraději.

@zvonisek , no oni odborníci se mýlí V PRVÉ ŘADĚ, o tom ses již dobře přesvědčila. ☝ (Navzdory tam elaborátu jak „správně“ žít, níže od dementuse, který vlastně ve skutečnosti je jen tuze dech beroucí druhou osobní zpovědí hned pod tou tvou. Rozdíl tu je- ta jeho skutečně vyžaduje dávku a to i. v. dávku, nejlépe tedy Statim + Continuo po zbytek jeho života, pěkně in vivo, žádné tam štráchy s občanem nakrásně svéprávným.)

I když, já vážně nevím, jestli bys měla zrovna učit. Means, normálně učit, učit lidi. Zda je to správné 🤔🤔🤔. Ale… Pokud tebe to baví a pokud tedy ti to umožnili „odborníci“, proč tedy ne, asi 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️, co už… 😟

Na světě musíme umět pochopit všechno. 🤔🤔🤔

@zvonisek A jaký má, pro nás, toto sdělení smysl?

Jediný, kdo tu nějak rozumí psychiatrický, jsme já a Dany. Obávám se, že ani pro jednoho z nás nejsou tyto informace jakkoli přínosné.

Především jsou jednostranné a jejich jediným důkazem je orální zdroj, a nad to původce toho orálního zdroje je osoba trpící duševní poruchou, nemocí či úchylkou. Jakkoli je orální zdroj sám o sobě prakticky bezcenný (až na výjimky), orální zdroj od psychiatrického pacienta má hodnotu menší než nulovou, vůbec nic ve zlém. Ausgerechnet u Tebe tomu tak, bohužel, je. Projevila ses zde několikrát, takže ano, zhruba tuším, jakou nemocí trpíš, respektive, já nejsem lékař, nediagnostikuju, ale pod základní spektrum si projevy subsumovat dokážu, na to mé znalosti a zkušenosti opravdu stačí. A protože nejsem lékař, nebudu Tě léčit, tak tato subsumpce je pro mne naprosto dostatečná.

Že Tvé myšlení není koherentní, dokazuješ i tímto příspěvkem: na jedné straně tvrdíš, že »*že i odborníci se mohou mýlit*«, přičemž z kontextu je patrné, že těmi odborníky míníš psychiatra/y a pracovníky pedagogicko-psychologické poradny, na druhé straně sama uznáváš, že »*[v] dětství [ti] bylo psychiatry a v psychologicko-pedagogické pořádně sděleno, že… [budeš] jen stěží schopna dokončit základní školu a že [budeš] mít značné obtíže i s dvouletým učebním oborem*«.

Jestli v tom někde vidíš sdělení, že Ti nějaký odborník řekl, že nebudeš s to úspěšně absolvovat vysokou školu, klidně i summa cum laudæ, tak potom, prosím, konsultuj svůj stav se svým klinickým psychiatrem, pravděpodobně bude nutné upravit Tvou medikaci.

Protože já v tom sdělení nic takového nevidím. »*Jen stěží*« neznamená, že toho nebudeš schopna, znamená to, že, s největší pravděpodobností, budeš muset vyvinout vyšší, značně vyšší, úsilí, a že budeš muset mít také, svým způsobem, štěstí na okolí – rodiče, pedagogické pracovníky, lékaře, psychology, etc., etc., etc., protože, ve Tvém případě, nejde jenom o úsilí ve smyslu se učit, se učit, se učit, jak řekl soudruh Lenin, ale, zkrátka a dobře, udržet Tě ve stavu, zejména psychickém, abys byla s to, to nebo to, studium nějak dokončit.

Ale to není až tak to podstatné. Podstatná je úplně jiná věc.

Když si vzpomenu na své dětství (pravda, mi už je pomalu 2× tolik, co Tobě, zhruba, bych řek, ovšem zase mám úplně jinou dlouhodobou paměť!), tak když bych si vybavil ty desítky, možná i stovky, různých rad, „mouder“, v drtivé většině nevyžádaných, tak že 100% to byly shit says. Tak Z 90% to byly shit says, protože to prostě byly nesmysly. Z 10% to byly shit says ne proto, protože to byly nesmysly, to ne, ti lidi měli kolikrát i pravdu, a je docela pravděpodobné, že kdybych se jejich radou řídil, že bych měl jednodušší žití, ale shit says to byly proto, protože 1. dělali to samé, jako by se snažili koně naučit hrát na housle – prostě cpali mi do hlavy něco, na co já jsem nebyl připraven, neměl jsem o to zájem, a tak neměli ani mou pozornost a 2. jednali v logice podle sebe soudím tebe: oni jsou konformisti, ale já ne, já nehledám jednodušší žití za cenu ústupků, nebyl bych spokojenější, kdybych je poslechl.

Takže, čo bolo, to bolo, jo, jednoduše. Bylo, není. Řeči se vedou, karavana táhne dál. Víš co, všichni kybicové přijdou ke zrušení, nové nařízení magistrátu. Nikdo se čuráků na názor neptal, tak 🖕 a jedeme dál. I kdyby měli pravdu, je mi to úplně u řiti: já se jich o ní neprosil.

Mezi tím, cos byla u těch psychiatrů a spol. a oni ti řekli to slovo a dneškem je kolik: deset let? Patnáct let? Tak nějak, viď? A to to nosíš tak dlouho v hlavě??? To to, pořád, tak řešíš, že Ti to stojí za to tady kvůli tomu napsat Liebesbrief??? To je pathologické, tož to se potom ale nediv, že Ti hrabe, sorry jako! 🤪🤦‍♀️

Podívej se, oni se nemýlili. Během těch cca 10 – 20 let, co Tě léčili, doznala psychiatrie, ale i psychologie, značný progress. Antipsychotika druhé a třetí generace, větší důraz na kognitivně – behavionární therapii, psychotherapii, to všecko má na pacienty s hlavou, teda pokud je, protože kde nic není, ani exekutor nebere & kde je veliký hovno, není už nic k vytunelování, víš jak, velmi positivní vliv. Třeba do psychotiků se dřív téměř jenom kádovala antipsychotika. Které oni, samozřejmě, beztak pravidelně nebrali, teda většinou, protože pakoši, 🤪, víš jak. Dneska je doveze co dva měsíce nějaký opečovatel (rodič…) na injekci a mañana.

Holt jsi měla štěstí – na lékaře, učitele, rodinu, že Ti pomohli, tak se zadařilo! Tak buď ráda, ne? Proboha! Polib pánům nohy, pomodli se k Allahovi, ne, obětuj tucet tučných krav, volej sláva a tři dny se raduj, ne? 😂

Ne, tvl, Ty nám tady dojdeš vypsat, že se zmýlili. Nikoho to nezajímá. Nikdo to tedy nepotřebuje vědět. Negativita, melancholie, toxicita.

Tož, s takovou, sice, budeš pacoš s titulem, ale ten titul Ti bude docela k prdu, s takovým přístupem! 🙄 Změn přístup a dobře se Ti povede… 😅

@zjentek
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Emoce

@zjentek
Co je to stovka lidí, „do té cca stovky lidí“, v oktuhu jednoho člověka?
To máš raz, dva 😉
Někdo má 2 příbuzné, jiný 20. 30 … Jeden pracuje v malém kolektivu, jiný vb 30, 50 členném a více. S mnoha lidmi se nejen známe, ale máme i nějaké,
mezilidské, osobní vztahy – naplněné emocemi.
Kolik lidí nám proběhne životem (škola ZŠ, SŠ, VŠ, pracovní kolektivy, sport, dovolené, šachový nebo turistický kroužek aj). S mnohými máme nějaké, vzájemné vztahy, vazby. Nemusí být, přece každodenní . Ale máš zájem, jak se takovým lidem daří…
Ta stovka je je přiměřený počet lidí, o které se člověk zajímá.
Nežijeme přece v bublině a náš jediný kamarád, není PC!!!
Kolik lidí „známe“ (prodavačky, kadeřnici, ke které léta chodíme, úředníky…). S některými se jen pozdravíme, s jinými se rádi potkáme, povídáme. Zajímá nás, jak se jim daří a my zajímáme je.
Ta stovka, je pro někoho „úzký okruh“, takových lidí, může mít člověk,
přece, snadno i ty stovky, 😉