Jsou kvasné lihové octy bzenecký a pikant něčím/nějak kvalitnější než běžné „noname“ kvasné 8% octy?

Současně je v krámech octů jako hub po dešti. Člověk by se nedivil už ani tomu, kdyby jeden ocet za 13 kaček byl jaksi prospěšný a druhý za 9 kaček vyloženě škodlivý. Ví někdo k problematice ví­ce?

A je v této konzumní době fakt nutné mít v malíku všechny možné technologie výroby, jakými/kterými lidstvo disponuje, abychom si případně nezkracovali život už jen pouhou neznalostí skutečnosti a nedůkladným/ne­promyšleným nákupem si případně zdravotně neublížili?

Tak než jsem se s otázkou „vyprdelil“, tak „noname“ octy již stojí 13 kaček, zatímco ty značkové mnohem více (také mnoho druhů běžné perlivé minerální vody šlo od té doby z 11 kaček někam k 18 korunám za litr a půl, bo… za to jistě může elproud 🤷‍♂️), ale to s otázkou zase tolik nesouvisí. Co mě zajímá jsou ty postupy výroby běžných octů. Slyšel jsem, že ocet, který jako hotový výrobek se bude chovat, chutnat i vonět stejně, byl přitom vyroben třeba zcela odlišnými postupy (technologií výroby), přičemž jako výsledný produkt se dělí na „prospěšný“ a pak vyloženě škodlivý. Snad jsem se vyjádřil srozumitelně. Moc se o tom nemluví, ale skutečně je prý možno vyrobit ocet, který vám po požití v rozumné míře zase tolik neublíží a pak že je možno vyrobit LACINO tentýž ocet, který vás ovšem po požití tak nějak dobije (a to ne jako baterku, jestli si rozumíme). 🤷‍♂️

Článek na internetu, kde jsou popisovány zásadní rozdíly mezi jednotlivými běžnými českými octy, které se ovšem senzorickými vlastnostmi NIJAK neliší, již nemohu dohledat. Ovšem utkvělo mně v paměti, že ocet Pikant a Bzenecký byli ti „klaďasové“, zatímco vše ostatní byl plebs.

Ví někdo více? Dokázal by to vysvětlit?