Odpoveď byla označena jako užitečná

Ano, svým způsobem je žít běžným životem sama o sobě statečnost. Když vezmeme obyčejný život běžného člověka, tak tam najdeme spoustu starostí, i tvrdé práce radosti i smutku. člověk musí být i sám na sebe dost tvrdý, aby to zvládal. Co jen starostí a problémů má malé dítě, Potom studium, výběr profese, první lásky, puberta,první zaměstnání , hledání partnera, obstarání bydlení, potom děti, jejich výchova atd. Je toho mnoho, co musí člověk překonat, zvládnout i přes nepřízeň osudu, někdy i okolí, přes nemoci a kritické situace. Člověk musí být statečný, aby si dokázal toho všeho vážit napříč neúspěchům.

1. Bezesporu. S nadhledem a s humorem jde vše nějak snadněji.
2. Různí lidé mohou mít jiný náhled na život a na úkoly v něm.
3. Tak že i přes na první pojhed nesmyslné situace se musí nějak vyřešit a nějak zvládnout.

Dá se souhlasit se všemi uvedenými citáty, ale ne bezvýhradně. Jak řekl Werich (asi necituji přesně): „Smyslem života je žít ho. Ono se s tím totiž nic jiného dělat nedá.“

No, pokud je to životní NUTNOST, tak dělat z toho cokoliv dalšího, je klasická „z nouze cnost“. Tedy alespoň pro ty s pudem sebezáchovy. ;)

ad 1 – Je to možné, nikoliv však nezbytné. Většina lidí ani nepřemýšlí na tím, že „jsou na světě rádi“. ;)

ad 2– Lennonova máti se mýlí, je to NAOPAK – klíčem ke „šťastnému životu“ je spokojenost. Což si ale málokdo (toto štěstí) uvědomuje a bere ho jako samozřejmost. Obvykle do doby, než mu někdo/něco do toho štěstí hodí vidle. ;) :D

ad 3 – „Smysl života, vesmíru a vůbec“ je 42. To se ví už DLOUHO. Cokoliv navíc je nošení dříví do lesa. ;) :D :D