Jo školní léta .

Mosoji,excelentní žákajda!:-))))
No,v dnešní době bych se ani nedivila,kdyby podobnou už někdo vlastnil:-))
To jo,na školní léta se nezapomíná. Jsou to ta nejkrásnější léta,která se už nikde jinde neprožijou…

Skutečně báječná léta!Všechny „žákajdy“ ještě mám.
Ve 4.B.zajímavá poznámka:
„V době malé přestávky rušila svým smíchem ostatní spolužáky při přípravě na další vyučovací hodinu.“
Červený inkoust hodně vybledl,jnéno soudružky učitelky si stále pamatuji.

Mám schovaný notýsek z 1. A. Razítko brambory za chování bylo první, co jsem ve škole nafasovala. Pak už se se mnou erteple za vyrušování táhly každý pátek jak červená nit. Jednou soudružka učitelka hodnotila už ráno a já dostala kytičku. Do oběda mi jí stačila přeškrtat a vyplatit mě tradiční hlízou. I dnes, když si vzpomenu na to, jak zarputile ji škrtala, tak se musím smát.
Ale pozor! Copak žákajda. Já mám dokonce Svou třídnici, se Svými předměty a se Svými hodinami. Psal mi ji manžel – od zásnub do svatby (měsíc). To je teprve síla! 🙂

poznamka-UDELUJI NAPOMENUTI TRIDNIHO UCITELE,ZA ODEPRENI POSLUSNOSTI.po precteni se me mistr pred celou tridou zeptal-A CO JSI MU ODEPRELA?