Avatar uživatele
EKSOT123

Jedli jste někdy utopence, jak vám chutnají?

Já jsem je poprvé ochutnal, když mi bylo něco přes 50, na montáži v Českých Budějovicích. Od té doby jsem je jedl ještě párkrát, připravené od různých vyhlášených mistrů a řádně uleželé. Přesto jsem toto jídlo moc nepochopil, nějak mě to neoslovilo. Podle mého názoru špekáčky nejsou schopné více nasáknout marinádu (ani pokud je částečně nařežete a proložíte), mají nepropustnou konzistenci. Co se ale musí uznat, je po nich větší chuť na pivo a také se toto jídlo dá déle skladovat bez ledničky.

Á propos: je OK, pokud má plavčík rád utopence?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? paul1, jirka F, da ny, cappuccino před 30 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
iceT

Utopence mám ráda, pokud se jedná o jídlo.
Chce to ale dobré špekáčky a dobrý nálev a dobrej čerstvej chleba k tomu. Bejvalá šéfka a majitelka hospody dělala utopence z libereckých párků a k cibuli dávala i zelí, aby to nebyl jen utopenec s lákem.
Nejlepší utopenci byli U stařenky v Chropyni podobně jako jejich nakládaný hermelín, oboje si vyráběli sami.
Jednou jsem láhev utopenců koupila v obchodě a nebylo to nic moc, spíš nic než moc. Nikdy více.
Poprvé, když jsem kdysi dělala utopence doma, jsem smíchala potřebné ingredience na nálev a zapomněla ho svařit, zalila jsem tím špekáčky, a mamka pak řekla, že lepší utopence nejedla, a to je nemá nijak v oblibě.
Moji poslední utopenci jsou v lednici už nějakej pátek, dala jsem si tu práci a oloupala je a nakrájela na kolečka, protože se mi zdá, že v poslední době mají párky a špekáčky nějak tuhé střívko

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
paul1

Já jsem vyzkoušel tento recept:
https://tema.to­mezajima.cz/te­ma-utopenci-podle-pohlreicha-683688.html#u­topenci-podle-pohlreicha-9950
Byly moc fajn 🙂

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
filip2

Že tys nepochopil je, poněkud, logické. Co máš ty společného s gastronomií? 🙄😂😂😂🤦‍♀️

Wurst v kyselým nálevu je záležitost německé kuchyně, rozdíl oproti českým utopencům je v tom, že Wurst se v nějakým kyselým láku marinuje v řádu hodin, maximálně jednotek dnů, kdežto utopenec se marinuje v řádu tejdnů až měsíců.

Saurtewurst se používá, třeba, na Saurtewurstsalat. Vcelku jednoduchá záležitost: natrhanej Feldsalat, bílá nebo žlutá cibule, rovněž marinovaná v láku, Saurtewust nakrájenej na tenký plátky, čerstvej pepř, zálivka z dýňovýho oleje a trochu láku z Wurstů. Technologický postup: oprat a natrhat Feldsalat, promíchat se zálivkou z dýňovýho oleje a láku, dát na talíř, na to přiměřeně bílé nebo žluté cibule na tenký plátky, přiměřeně Saurtewuste, opepřit čerstvým pepřem.

Českej utopenec pochází z doby, kdy nebyly chladničky a hospodskej potřeboval nějak uchovat Wursty pro hosty po delší dobu. Základní receptura je: lák z kvasného lihového octu 8% a vody se uvede do varu, přidá se německé divoké koření, krátce povaří. Mezitím se nakrájí cibule na plátky, může se přidat chile nebo jiná ostrá paprika. Wurst do toho přijde pravý český špekáček, ten se může nakrájet, naříznout, ale není to nutné. Do zavařovací sklenice se vyskládá kolo špekáčků, zasype cibulí, zase kolo špekáčků, a tak pořád dokola. Zaleje se teplým (nikoli horkým!) nebo studeným lákem.

Tvůj názor je, samozřejmě, blbost. Mysli si, co chceš, ale lák se do Wurstů, samozřejmě, dostane, i když nejsou nakrájený. V tom případě musí utopenci ležet minimálně měsíc, než se dají sníst, pokud jsou překrájený, stačí tejden až deset dnů. Je skutečně nutné, abys nás s ním oblažoval? 🙄

Poměr octu a vody je silně individuální. Krom chuťových préférences záleží, mají-li být utopenci skladování v teple, nebo v chladničce. Český, kvasný lihový, ocet je druhý nejkyselejší ocet na světě – po polském, ten má 11%, běžné octy (jablečný, rýžový…) mají 5%. Proto je schopný udržet Wursty i cibuli konservované i v relativním teple po dobu jednotek měsíců.

Dnes se však dávaj utopenci do chladničky (masové, 0 – 1°C, hygienická norma), takže se, většinou, volí poměr octa a vody cca 1 ku 3 dílům.

Já utopence dělám pravidelně, nikdy do nich Wursty nekrájím a nejlepší jsou cca po 10 tejdnech. Na krámě se slušní utopenci koupit prakticky nedají. Bejvaj v tom Schlichte Wursty, prakticky bez masa, docela hnus to jist. 🤢😒

Pokud ti to jídlo nechutná, nemusíš ho jíst, nikdo tě, snad, nenutí, ne? Ovšem silně pochybuju, že jsi někdy pořádný utopence jedl. V hospodě je nedostaneš – buďto jsou od nejmenovanýho výrobce, nebo jsou urychlený. Na krámě je nekoupíš a ty je rozhodně nepřipravíš! 🙄 Takže debata o ničem, jako… 🤦‍♀️

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Samozřejmě.
Vždycky mi chutnaly. I v dětství, když jsem výjimečně dostala také.
Za totáče, když byly kvalitní a chutné uzeniny si je nakládala,
kdejaká domácnost. V hospodách 3. a 4. cenové skupiny, to byl „denní chléb“ pivařů 😄
Dělaly se ze špekáčků, párků, točeného salámu. Když jsou dobře proleželé, nasáknou dostatečně (až nad míru).
Jako občasná pochutina – dobré. Podobně, jako rybí uzly, nebo nakládaný hermelín.
Nejsem příznivcem lihového octa (používám, ořo přípravu jídel vinný). Nikdy jsem se příliš necpala nakyselými okurkami, čalamádami, saláty, paprikami, cibulkami atd. Vím, že kapka octa = kapka krve… 😉
Google:
Historie utopenců v České republice je neodmyslitelně spjata s českou hospodskou kulturou a tradicí nakládání potravin, která má za cíl prodloužit jejich trvanlivost. Tato pikantní pochoutka vznikla údajně zhruba před 100 lety.
Zde jsou klíčové momenty a fakta z historie utopenců:
Legenda o vzniku: Za vynálezce utopenců je považován mlynář a hospodský Šamánek z Berounska, který měl údajně jako první naložit špekáčky do octového nálevu s cibulí. Podle legendy se později sám utopil při opravě mlýnského kola, čímž jídlo získalo svůj název.
Účel a konzervace: Původně šlo o způsob, jak uchovat špekáčky (které vznikly koncem 19. století) delší dobu v chladu a zajistit, aby byly stále chutné. Špekáčky v láhvi zrají několik dní až týdnů.
Český fenomén: Utopenci se stali naprostou klasikou českých hospod a pivnic, často jako jedna z mála studených jídel nabízených k pivu.
Původ názvu: Název „utopenec“ není zcela jasný, ale nejčastěji se odvozuje od výše zmíněné legendy o mlynáři Šamánkovi nebo od faktu, že se špekáčky „utopí“ v kyselém nálevu.
Složení a vývoj: Základem jsou kvalitní špekáčky, cibule a ocet. Postupem času se recepty vyvíjely a dnes se do nálevu přidává i česnek, feferonky, hořčice, jalovec nebo bobkový list.
Utopenci jsou v České republice považováni za kulturní dědictví mezi pochutinami a jejich obliba přetrvává již několik generací.
Utopenci, jak je připravovaly naše babičky – mujRozhlas

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
cappuccino

Mne jednou privezli Cesi na navstevu do ciziny darek: 3litrovou lahev utopencu. Lahev pozadovali zpatky. Podotykam, ze u nas spali a jedli ve dvou po dobu 3 dnu.
Tak jsem jim vratila lahev i s utopencema.
Mas pravdu. Utopence si clovek muze dat tak v hospode k pivu, ale nedovedu si predstavit, kdo by jedl utopence z 3litrove lahve?!! Kolik by nas na to muselo byt?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hofmanm

Ne, nejím to.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Markeitka

Tak já je nemusím, manžel to jí ale já teda ne.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

Jo, chutnaj mi. Je fakt, že někde už jsem měl takové, že o byl zkrátka jen párek s octovou vodou… Zkrátka se dovnitř ta chuť nedostala. Ale to je chyba konkrétní přípravy, nebo konkkrétní várky, nikoli chyba utopence jako takového.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Omlouvám se, diskuse s AI sebou stále nese spoustu nedorozumění. V době zprůhlednění vesmíru, nebyl průměr oblasti, které dnes říkáme „pozorovatelný vesmír“ (dnes 93 mld ly) 2,2 mld ly, ale pouze něco přes 80 milionů ly.

Nový příspěvek