Je zvýšená hladina homocysteinu důsledek nedostatku vitamínů B6 a B12 a kyseliny listové?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Podle zdrojů zřejmě ano.

"Homocystein se dnes skutečně považuje za samostatný rizikový faktor aterosklerózy, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice i některých dalších nemocí. Je to aminokyselina, která se v těle vytváří z esenciální aminokyseliny obsahující síru – metioninu.

Porucha enzymů, které proměňují homocystein zpět na metionin anebo tvoří cystein, případně nedostatek vitamínů skupiny B (hlavně kyselina listová, pyridoxin a vitamín B12) potřebných na tyto reakce, vede k nadbytku homocysteinu v krvi. Tento nadbytek je pro buňky toxický.

Podle výzkumu z posledních roků trpí zvýšenou hladinou homocysteinu v krvi v důsledku nesprávné výživy (nadbytek metioninu ze živočišných potravin, nedostatek kyseliny listové ze zeleniny a luštěnin) a konzumace alkoholu velmi mnoho lidí.atd."

MUDr. Igor Bukovský, vědecký pracovník FÚ LF UK v Bratislavě, odborník v oblasti výživy a prevence chorob

ttps://www.ma­gazinzdravi.cz/co-je-to-homocystein-a-kde-se-tvori-cetl-jsem

Hladinu homocysteinu ovlivňuje samozřejmě dostatek uvedených vítamínů, s tím souvisí i správné strravování.

"Na vzniku vysoké hladiny homocysteinu se účastní vysoký podíl tuků ve stravě. Proč? Pyridoxin a kyselina listová (velice citlivá na zahřátí) se rozpouští ve vodě, což prospívá transportu těchto vitamínů do těla.

Ale tuk přítomný v trávicím traktu obalí částečky obou vitamínů, brání přístupu vody k nim a snižuje množství vitamínů, které se v těchto nevhodných podmínkách mohou rozpustit. Navíc přírodní folát (tj. soubor látek přírodního charakteru s účinností podobnou kyselině listové) se musí nejprve rozpustit, aby mohl být enzymaticky rozštěpen na kyselinu listovou. Teprve ta se může dostat střevní stěnou do krevního oběhu a dostat se k buňkám. Přitom např. v mražené zelenině po uvaření zůstanou sotva 2 % z původního obsahu folátů. To ale buňkám nestačí!"

Více zde: https://www.eft-zivotnikouc.cz/ho­mocystein/

Upravil/a: annas

Vpodstatě by se dalo říci, že i ano.
Ale více se na zvýšené hladině HCY podílí fakt, že:
50% lidí v ČR (i v Evropě) má některou z trombifilních genetických mutací krve.
Téměř všechny zvyšují nejen možné riziko tromboz, ale a to hlavně (obě MTHFR, Leidenská mutace) zvyšují hladinu HCY.
Ta se podílí na zhoršování až výskytu mnoha chorob (proto je též takový nárůst onko onemocnění v posledních letech. Leiden je znám teprve od r. 1993).
Kdysi evoluční výhoda se stává „metličkou“ lidstva :).
MTHFR (není to nemoc, jen může způsobovat mnohé komplikace) )se zvýšenou hladinou HCY, se pak podílí na výskytu anémií (zejména u mladých lidí, těhotných žen a ve stáří).
Hematolog pak předepisuje foláty na RP, B6 a B12 si dodá „pacient“ s genetickou mutací krve (při zvýšeném HCY) sám.
Jindy předepíše B 12 v injekční formě (aplikace ampule každé 3 měsíce).
Leidenskou mutaci už zpravidle kontrolujehema­tolog. Hladinu HCY (snižuje).
Nebo si člověk pořídí sám a preventivně např. https://www.vi­talita.cz/bumet
Nástup:
3 krabičky přípravku. 1. měsíc po 2 tbl. 2. měsíc po 1 tbl. (30 dní, 30 tbl.).
Opakovíní:
po 2.5 – 3 měsících 1 krabička = 30 tbl. balení, 1× denně.
A tak stále dokola (dop. Ing. J. Janča, příznivci, nástupci i klasická medicína)..
.

Upravil/a: da ny

Homocystein se odbourává na cystein za pomoci vitamínů B (zvláště B6, B12, kyseliny listové). Pokud nevěříš tetce Wiki, já to vyvrátit neumím.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Homocystein