Je vůbec reálné a etické chtít po osobě s Alzheimerem v posledním stádiu, aby sepsala závěť, když už neví, která bije?

Reálné to v zásadě je, etické to rozhodně není – a význam to moc nemá, protože taková závěť může být úspěšně napadena jako neplatná.

Nemocní ve vyšších stádiích demence mají obvykle z praktických důvodů soudem omezenou způsobilost k právním úkonům, takže závěť ani nenapíší. Pokud by snad někde rodina v zajetí podivných předsudků předpokládala, že je omezení způsobilosti k právním úkonům nějakou formou zneuctění (lidé jsou různí až hrůzní…) a nemocný byl až do smrti teoreticky právně způsobilý, byla by jeho závěť napadnutelná a soud by podle svědectví a jejich vyhodnocení znalci v oboru psychiatrie rozhodoval zpětně o tom, zda byl dotyčný schopen vůbec napsat závěť.