Je v dnešní době nějaký rozdíl mezi nacionalismem a nacismem?

Nacionalismus je silné národní cítění, které do určité míry nemusí mít negativní podobu a už vůbec nemusí směřovat k násilí. Jde o škálu počínaje národnostním cítěním a vlastenectvím, přes pasivní odpor vůči čemukoliv „cizímu“, až po aktivity, které už s nacismem hraničí nebo v něj přerůstají.
Nacismus už je hnutí snažící se jakýmkoliv dostupným způsobem dát najevo, že cokoliv nějak narušuje či kazí podobu daného národa (země) je nežádoucí a je tedy snahou nacistů to odstranit i za cenu použití násilí. Názor na to, co je pro „národ“ dobré a co už ne se ale nemusí zakládat na pravdě a může být často smyšlený i úplně zcestný.

Stejný rozdíl jako vždy. I když některé názory mohou být podobné.

Nacionalisti chcú vládu na vlastnom území.
Nacisti tak ako nacionalisti, ale s rožšírením na celý svet. „Len oni, Árijci, sú určení vládnuť svetu, všetci ostatní sú podľudia, určení len na službu mocným a jediným naozajstným ľuďom – Árijcom“ (názov strany národnosocialis­tická strana práce, bol len zavádzajúci na záskanie masy pracujúcich)

Nacismus a nacionalismus jsou dva různé spolu nesouvisející pojmy. Nacismus je organizovaná činnost, stranická – ideologická, vznikla v Německu a byla reprezentována stranou NSDAP. Nacionalismus je volnější směr, nacionalistou může být kde kdo,v kterékoliv zemi a z kterékoliv vrstvy obyvatelstva, kdo preferuje jemu blízké národní zájmy. Německým nacionalistou byl samozřejmě Hitler, a to ještě dfřívě než vznikl nacismus, zrovna tak jako českým nacionalistou byl např. Masaryk, Beneš, či před nimi čeští národní buditelé. Dnešní nacismus se projevuje obdivováním nacismu německého, reprezentovaného osobami a idejemi spojené s NSDAP. Viz vzpomínání na představitele té doby, obnova symbolů,připomínka jejich činů.

Rozdíl mezi nacionalisty a (neo)nacisty je markantní, de facto jde o pozitivní (neo)nacismu ve smyslu hrdosti na národ, ale ne na úkor ostatních národů.