Avatar uživatele
Dvorní šašek

Je v České republice kapitalismus západního střihu, nebo tu je stále mix socialismu a kapitalismu?

https://cs.wikipedia.org/…
Nebo je to zcela jinak?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone, Filip84 před 13 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
da ny

Je tady stále ještě mix prvorepublikového kapitalismu (boom, návrat po r. 1990) a toho dnešního, západního. S nadnárodními společnostmi s rozjetým procesem globalizace. A prvky novodobého otrokářství. ;)

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
paul1

Já myslím, že mix. Jak se říká: socialismus je složitá a těžká cesta od kapitalismu ke kapitalismu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Rokio

Zdravotní pojištění, díky kterému zaměstnanci mohou mít nemocenskou, je hodně socialistický jev. U nás funguje princip solidarity. Ti méně nemocní "doplácejí" na ty, co mají často neschopenku.

Také je v tuzemsku vysoká rovnost mezi starobními důchodci. Ve mzdách jsou jsou větší rozdíly, ale v penzích nejsou nijak velké.

Na další příklady si nevzpomenu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

Otázka pěkná, ale VYSOKO nad možnosti rozumně obsáhlé odpovědi pro účely tohoto webu.
Takže se omezím jen na stručné tvrzení. ŽÁDNÝ "kapitalismus západního střihu" či nějaký jiný NEEXISTUJE. Dnes vládne CELÉMU SVĚTU "globální kapitalismus" a to dokonce i v KLDR (jakkoliv tam to INTERNĚ není zřejmé). :)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

Tak především, socialismus nikdy na území tohoto státu nebyl.

Socialismus je ideologické hnutí, které se snaží nahradit liberální kapitalistický řád, který stojí primárně na soukromém vlastnictví, nahradit systémem, jež stojí na vlastnictví společném. Cílem socialismu je dosažení ideálů rovnosti, spravedlnosti a mezilidské solidarity rozličnými cestami, buďto, jako reformní socialismus, cestou sociální reformy, nebo, jako revoluční socialismus, cestou revoluce.

Cílem socialismu je změna majetkových a sociálních vztahů ve společnosti, změna struktury hospodářství a nakonec změna, nebo kompletní zrušení, státního zřízení.

Za státu Království a země na Radě říšské zastoupené jsme měli ekonomiku decentralisovanou, a z velké části tvořenou (relativně) drobnými subjekty. Stát bylo lze považovat, s ohledem, přirozeně, na mysterium & možnosti doby, za ekonomicky liberální (možná, na svou dobu, až moc).

Tzv. první republika, s ohledem na své postavení jako nacionálního státu (národu Československého), udělala jisté kroky, které přirozený hospodářský vývoj oslabily, jako například jazykovou nebo pozemkovou reformu, a za tzv. první republiky začíná první korporativismus (zejména, ale nejen, batismus).

Samozřejmě, Protektorát Čechy a Morava, jako celní součást Velkoněmecké říše, na tom byl jinak, tam se o volném hospodářství nedalo mluvit, ovšem v té době to bylo "jinak" prakticky v celé Evropě, Spojené Království nevyjímajíc, poněvadž byla válka, a v době války každý stát, aby udržel válečné hospodářství, přistupuje k restrikcím a zásahům do ekonomiky.

Po WWII jsme byli přiděleni pod sféru SSSR. Tak to prostě bylo. A padesátá léta znamenala, no, s ohledem na krátký čas, ve kterém byly provedeny, největší změny v hospodářství země, i ve fungování společnosti jako takové.

Především tu bylo znárodnění a kolektivisace. To první začalo už v roce 1945, to druhé na počátku 50. let po bolševickém puči. U nás se opravdu zkolektivisovalo, což se nepovedlo např. ani v Polsku, nebo Maďarsku, a také došlo k úplnému znárodnění služeb, což taky nebylo ve východním bloku obvyklé.

ČSSR, řekněme na počátku 70. let, představovala, ekonomicky, téměř absolutní státně kapitalistickou (ekonomickou) diktaturu, řízenou na principu demokratického centralismu, s centrálně plánovanou ekonomikou a státním zaměstnaneckým sektorem. Výjimkou byla družstva (včetně, například, molochu Slušovice), no a potom šedá zóna - veksláci, vedlejší příjmy drobných řemeslníků atp. Tu šedou zónu musíme zmínit, protože se odhaduje, že tvořila +20% HDP ekonomiky ČSSR, což je opravdu hodně.

Každé ekonomické uspořádání má své výhody a nevýhody. Výhodou bylo silné zindustrialisování prakticky celého území, včetně Lidové republiky Sudety, nebo východňárského Tatarstánu, nebo vynikající systém veřejné dopravy, a taky, na svou dobu, jedno z nejlepších zdravotnictví na světě v rámci systému universální zdravotní služby.

Pro toto není ani až tak podstatné to, jaké mělo toto ekonomické uspořádání nevýhody ekonomické, pro nás je podstatné to, jaké mělo nevýhody psychologické, sociologické a demografické.

Tím, že celý stát fungoval jako jedna velká "firma", došlo k neskutečnému zegalističtění společnosti, a to jak co do roviny ekonomické, tak do roviny intelektuální. Horníci a vysocí straničtí pohlaváři brali něco kolem Kčs 10,000.00 měsíčně, nejhůře honorované profese něco kolem Kčs 1,000.00 měsíčně. "Vyčuhovali" někteří umělci, to ale byly jednotky osob v rámci celého státu, no a pak veksláci, pro které nebyl problém vydělat Kčs 10,000.00 za den, opět však šlo o desítky osob v rámci celého státu.

Převedeme-li to na dnešní paritu kupní síly, pak rozdíl mezi platem uklízečky ČEZu a generálního ředitele ČEZu by byl, v čistém, cca Kč 14,000.00 vs cca Kč 140,000.00 a větší peníze, ať už officiálně či neofficiálně, by měly maximálně nižší stovky osob v republice.

Tím, že všecko řídil stát jako jeden velký podnik, tak i s těmi cca Kč 14,000.00 by ta uklízečka vyžila naprosto s přehledem: bydlení bylo státní, a za pánbů zaplať (ekvivalent cca Kč 3,000.00 dnes, včetně inkasa), základní potraviny byly dotované z průmyslu, z Hranic v Čechách do Stakčína šlo dojet vlakem pod Kčs 100.00 (nejvyšší jízdné pro tarifní vzdálenost 1,001 - 1,200 km ve 2. vozové třídě), takže jak dneska za cca Kč 1,200.00. Auto nebylo potřeba, protože autobus jel z každé díry na každou šichtu, a za (ekvivalent dnešních) Kč 250.00 - Kč 1,000.00 měsíčně (dělnické jízdenky), vlak byl ještě lacinější. Zdravotnictví bylo zcela bezplatné (theoreticky). Ano, spotřebitelské výrobky byly drahé, ale to nikomu moc nevadilo, protože se na ně stejně muselo čekat.

Zadlužit se občan nemohl, protože jediný, od koho si mohl půjčit, byla státní spořitelna, a ta ho rozhodně nepředlužila. Prakticky se ani neprováděl výkon rozhodnutí, protože bylo nemyslitelné, aby občan nesplácel půjčku: prostě podepsal státní spořitelně souhlas, a na jeho základě mu (státní) zaměstnavatel strhával splátku na dluh přímo z platu.

Po nikom se nic moc nechtělo, kdo se chtěl vézt, mohl se vézt, stačilo moc nevystrkovat hlavu. Byla spousta profesí, která byla, vysloveně, plánována a dotována jako "trafiky" pro těžce zaměstnatelné, nebo nezaměstnatelné. Na sídlišti měl pomalu každý panelák svou kotelnu, a v ní byli čtyři topiči (8x3 hodin + střídač), protože to mohl dělat skoro každý. V hotelu, který by v pohodě obstaralo 30 zaměstnanců, jich bylo 150. Protože někde museli být, museli mít zaměstnání.

To všecko zanechá na lidech stopy. Prostí lidé jsou jako malé děti, ničemu moc nerozumí, a jak se jim povolí, tak fungují.

Přišla "revoluce", devadesátky, a ono to chtělo nějaký "Marshallův plán". Jenže ono ne, ona se udělala divoká privatisace, divoké restituce a (téměř) všecko se liberalisovalo.

Státně kapitalistická ČSSR nebyla nejen socialistická, ale ani sociální (stát). Pozor, to jsou dva termíny, které nemají vůbec nic společného. Bolševici převzali právní řád, v podstatě, první RČS, plus dekrety presidenta, plus pár "vládních nařízení" z Protektorátu, např. silniční pravidla. Právní řád první republiky v sobě zahrnoval spoustu právních předpisů ještě z Rakouska, a k tomu v tom všem byl zmatek. Ale protože byla revoluce, tak v revoluci platí revoluční právo, že ano.

Byla poválečná krise, de facto pracovní povinnost, většina sociálních problémů se "zfoukla" při tom (povinnou) zaměstnaností. A kdo pracovat nechtěl, pracoval v Lageru (jak za Hitlera) ať už chtěl, nebo nechtěl. ČSSR, to jí budiž ke cti, téměř celý "revoluční" (vágní, neumětelský) právní řád přepracovala ovšem s ohledem na potřeby doby, no a teďka to celé "vplulo" do devadesátek, kde nikdo nic moc neřešil, všichni byli "opilí" "svobodou", no a na pozadí se rozkrádalo, vraždilo a tak podobně.

Samozřejmě, kdo byli první "podnikatelé"? Krom veksláků, kteří měli nějaký vhodný sociální fond, StBáci. Měli styky, jazykovou vybavenost, a tak nějak přehled, alespoň rámcový, co to je kapitalismus, a co dělat, aby v něm prosperovali. Alespoň rámcově.

Celý náš problém je, že nemáme "kapitalisty", kteří by nám pomohli vybudovat silnou střední třídu, do toho máme Lidovou republiku Sudety, zejména Ústeckou lidově demokratickou republiku (Teplákyland), což je něco, jako Indian reservations v U. S., ale ještě mnohem víc, protože na plochu k velikosti území je Lidová republika Sudety příliš velká. Tak jak to mohlo dopadnout? Korporativismem.

A pro Evropu je korporativismus docela typický. Evropané, obecně, chtějí větší jistoty a obecně jsou s to za to obětovat i kus svobody. Tak?

My fungujeme kapitalisticky, dá se říci, že docela hodně, stát už toho dávno moc nevlastní. Že je stát paternalistický, že máme velké zdanění, je jiná věc. Velké závody, ale už i služby, spadly pod nadnárodní korporace, protože my si je sami udržet nedokážeme, tak to prostě je. Samozřejmě, s korporativismem je spojené to, že ty korporace silně ovlivňují politiku, takže ano, směřujeme k fašismu, je to poměrně logický vývoj.

Na vině je kumulace kapitalismu bez kapitalistů a zaměstnanců, kteří nemají sebevědomí, neví, co umí, a na co jsou dobří, a naopak, na co jsou lopaty, neví, co za svou práci reálně chtít a nechají si hodně líbit. Jo, a pořád chtějí nějaké jistoty! :-) No, tak to vždycky směřuje k totalitě.

Upravil/a: Filip84

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
VaclavZeman

Tak ackoliv zijeme v "kapitalismu", tak stale je tu veliky system socialniho typu. A ani pred rokem devetaosmdesat zde nebyl komunismus, ale socialismus. Jde ale spise o odbornou terminologii, normalni clovek rozdil mezi socialismem, komunismem a jinymi jeho odvetvimi neresi. Dekuju.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

I v tom odkazovaném článku se píše, že nic jako "kapitalismus západního střihu" není, jsou různé modely (anglosaský, kontinentální, skandinávský, asijský ...), které se právě liší tím, jak velký je ve výsledkém mixu podíl původního kapitalismu (před 2.SV) a kolik a jakých je tam sociálních prvků. Takže otázku nelze zodpovědět.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ametyst

Socialismus západního střihu.

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek