Avatar uživatele
Stříbrný

Je to správné, že se zeměpisné názvy překládají do jazyka učebnice?

Součástí každé učebnice cizího jazyka je prohlídka Prahy a v učebnici němčiny i angličtiny nejsou názvy v češtině, ale v daném jazyce. Mám zrovna učebnici němčiny, takže Kleinseite - Malá strana, Wenzelplatz - Václavské náměstí, Altstädter Ring - Staroměstské náměstí atd. Názvy ulic jsou mají cedule v daném jazyce a stejné je to v plánu města. A ve výše zmíněných případech, kdy se v češtině používá náměstí, mělo by tomu tak být i v němčině. Je Praha, Plzeň, ale německy je Prag, Pilsen, stejně tak Dresden, česky Drážďany. Některé výrazy se překládají do češtiny a přizpůsobují gramatice - Roma, Řím, jiné se dokonce překládají Aachen, Cáchy , Wien - Vídeň. Město, ulice, náměstí - je to jedinečná součást dané země a mělo by zde být použito původního originálního názvu a nepředkládat to. Jiné je to asi s názvy moří a řek, které mění název podle místa, kde protéká. Ty německé názvy možná mají historickou tradici, byli jsme součástí Rakouska - Uherska, a protektorátu.
Ale to je můj názor. S tím co je, snad v učebnicích a schváleno dle pravidel mohu nesouhlasit, nebo vést proti tomu spory dle J. Cimrmana. Když znám pana Fišera, Fischer, Fisher tak je to pořád pan, který se jmenuje a vyslovuje fišer a nemohu mu říkat rybář, i když to tak česky znamená, tak proč překládat názvy ulic a náměstí? Nemyslíte - Děkuji.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

"Český jazyk si již dávno přizpůsobil mnoho cizích zeměpisných názvů, zvláště v oblasti střední Evropy, názvů, které jsou nyní neoddělitelnou součástí jeho slovního pokladu. U zeměpisných názvů odlehlých oblastí trvalo toto přizpůsobování až do nejnovější doby (Andamany, Bahamy, Antilly, Sundy, Kordillery), a takto vzniklé názvy by měly, domnívám se, zůstati platnou částí českého zeměpisného názvosloví. Výjimkou by tu ovšem byly jízdní řády a mapy se speciálním nebo vědeckým

Bude tedy v jistých případech nutno mít dvojí názvy osad (Vídeň-Wien, Benátky-Venezia). Takové dvojice musí být přesně (a velmi opatrně) stanoveny a nesmějí být bez vážného důvodu rozmnožovány. Ve školních atlasech a zeměpisech by se uváděly názvy obojí (citovaný atlas tak zčásti dělá, na př. na mapě 24: Venezia-Benátky, Roma-Řím, Napoli-Neapol atd.)"

"Čím krajem tečeš, toho jazykem se nazývej“

Jde sice o starší text, ale je to tak.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/…
..
V odkazu najdete, která poj,enování se užívají u nás - přes latinu.

http://mmh.cz/…

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

V jazykové učebnici to je myslím v pořádku. Kdybys Němci řekl, že Kampa ist an die Malá strana, nemusel by tomu rozumět, protože má mapu a průvodce v němčině. V mapách se používají dvojjazyčné názvy, nebo jen názvy v jazyce země. A třeba kdybys v Linci na nádraží chtěl lístek do Vídně, taky by ti rakušák nemusel rozumět. Jména osob se ovšem nepřekládají. Říct, že Albert Jedenkámen byl génius by působilo dost divně.


Avatar uživatele
Bronzový

Dělá se to tak všude. Například v Maďarsku znají Vídeň jako "Bécs" a Bratislavu jako "Pozsony". Prostě ta místa mají v daném jazyce své jméno.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 4102
Zlatý Kepler 1781
Zlatý Drap 1656
Zlatý quentos 1562
Zlatý mosoj 1511
Zlatý led 919
Zlatý marci1 906
Zlatý Lamalam 717
Zlatý gecco 709
Zlatý ivzez 634

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.