Je správné, když je člověku úplně jedno, co si o něm ostatní lidé myslí?

Jsou lidé, u kterých je mi naprosto lhostejné, co si myslí o mně, co si myslí obecně, nebo dokonce jestli žijí. A pak je pár lidí, jejichž názor mě zajímá. Ne vždy ho přijmu za svůj, ale vždy ho respektuju.

Takže abych odpověděl na otázku: myslím, že to úplně správné není.

Podle mě je to správné, a rozhodně osvobozující. Lidi řeknou rádi vždycky něco, a málokdy je to pochvala. 🙂 Je umění vyřknout kritiku tak, aby nebolela, nebyla zlá, a ve skutečnosti pomohla.

Takový člověk, kterému je jedno, co si o něm lidé myslí, i když dělá psí kusy, ten se hodí do politiky, nebo za vojevůdce.

Je, ale platí to spíš u cizích. U známých, tedy lidí, které má rád (rodina, přátelé), je důležité, co si myslí ostatní… né, že by se tím měl ten člověk řídit a omezovat, ale měl by s nimi vycházet a vzájemně se respektovat. To zahrnuje i to, že se musí umět dohodnout a smýšlet o sobě v dobrém.

Upravil/a: Disraeli

Ve většině případů je mi jedno, co si o mě kdo myslí. Jsem nad věcí. V rodině je to ale trochu jiné.

Urcite to spravne neni, pokud nezijes na pustem ostrove!
Pokud nekdo takhle vychovava sve deti, budou z nich bezohledni sobci a nebudou mit nikdy pratele.

Podívejte se na některé odborníky v parlamentu v senátu ve vládě jaká vypouštějí moudra pro prostý lid.
To je jako když hodíte kámen již to nejde zastavit anebo putinovci zmáčknou čudlíky a za dvě hoďky je v některých městech v Evropě pustina.

Já myslím, že není správné, aby si o vás někdo myslel něco špatného, takže by jsme se měli hájit, ale neuznávám to, že z toho vznikne nějakej velkej fight

Upravil/a: Porkman