Je povinost České kanceláře pojistitelů posílat upomínky do datové schránky.

Filip84

Není.

Podle ustanovení § 17 odst.1 zákona o elektronických úkonech a authorisované konversi dokumentů umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fysická osoba, podnikající fysická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravujících způsob doručení se nepoužijí.

Podle ustanovení § 17 odst.2 zákona o elektronických úkonech a authorisované konversi dokumentů připouští-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno.

Podle ustanovení § 18 odst.1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zřizuje se Česká kancelář pojistitelů jako professní organisace pojistitelů. Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Na činnost Kanceláře se přiměřeně použijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví. Kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku.

Podle ustanovení § 4 odst.7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

Už z dikce ustanovení § 4 odst.7 in fine zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplývá, že výzva kanceláře má charakter nároku soukromého (práva občanského), nikoli veřejného (práva správního). Komora, proto, nevystupuje vůči dlužníku jako orgán veřejné moci, ale jako věřitel. Pokud komoře dlužník nezaplatí dobrovolně, musí se komora obrátit žalobou na obecný soud dlužníka.

Jediný, kdo má obecnou povinnost doručovat do datových schránek fysickým osobám nepodnikajícím, je-li to možné, je orgán veřejné moci (§ 17 odst.1 zákona o elektronických úkonech a authorisované konversi dokumentů). Protože komora nevystupuje v postavení OVM, takovou povinnost nemá.

Zákon o pojišťovnictví speciální úpravu doručování neobsahuje.

Jde tedy o tzv. hmotné doručování, tj. doručování podle hmotného práva, které se řídí občanským zákoníkem (právní jednání vůči nepřítomné osobě), právními usancemi a stare decisis et non quieta movere judikaturou.

Podle ustanovení § 570 odst.1 ob­č.zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

Podle ustanovení § 573 obč.zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

U hmotného doručování platí „nejtvrdší“ právní fikce doručení: je to okamžikem, kdy byl vykonán doručovací pokus a zásilka připravena k vyzvednutí, tj. kdy disposice s tím, bude-li zásilka vyzvednuta, se dostala do sféry adresátovy. Straně doručující, proto, postačí prokázat, že zásilku s písemností odeslala, a že byla zásilka uložena na poštovním úřadu a připravena k vyzvednutí, a kdy (takže potřebuje doručenku, nebo vrácenou zásilku, protože samotný podací lístek to neprokazuje).

To, zda se adresát o uložení zásilky dozvěděl, nebo byl-li, nebo nebyl, přítomen v místě, relevantní není.

Judikatura je v tomto velmi stará a konstantní, namátkou: „Jsou-li účinky doručení hmotněprávního úkonu spojeny s okamžikem, kdy byla zásilka uložena u pošty, měl-li adresát takovéhoto úkonu objektivně možnost se s ní seznámit, i když tak (před jejím vrácením odesílateli) neučinil, a to bez ohledu na délku doby, po níž byla zásilka u pošty uložena, pak okolnost, že si adresát později zásilku vyzvedl (ač mu v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení na dobu, kdy se s jejím obsahem skutečně seznámil. Hmotněprávní úkon je třeba považovat za perfektní (doručený) okamžikem, kdy se adresát tohoto úkonu měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát „ochoten“ tak opravdu učinit (vyzvednout si zásilku, seznámit se s jejím obsahem).“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26Cdo 2988/2011 z 13. listopa­du 2012).

Ústavní soud však, ve svém nálezu sp. zn. I.ÚS 2474/13 z 1. října 2013, judikoval, že jsou-li objektivní důvody, pro které nemůže strana zásilku s písemností vyzvednout, právní fikce doručení nenastane – „(v) projednávaném případě odvolací soud i dovolací soud uzavřely, že stěžovateli byla výpověď z nájmu bytu doručena dne 3. 1. 2008, kdy mu bylo vhozeno do poštovní schránky oznámení o uložení zásilky obsahující výpověď, bez ohledu na to, že stěžovatel si samotnou zásilku na poště vyzvedl následujícího dne. Naopak stěžovatel se domnívá, že k okamžiku doručení výpovědi v souladu s ustálenou interpretací relevantních ustanovení, popsanou v předcházejícím odstavci, došlo až dne 4. 1. 2008, přičemž předkládá důvody, jež mu podle jeho názoru objektivně zabraňovaly seznámit se se zaslanou výpovědí již předešlého dne: toho dne totiž byl ve svém zaměstnání a do místa svého bydliště se vrátil až v době, kdy již pošta byla zavřena, zásilku si tam tedy toho dne nemohl vyzvednout. Tato tvrzení stěžovatel uvedl již ve svém dovolání, přičemž Nejvyšší soud je v napadeném rozhodnutí stroze odmítl jako subjektivní. Ústavní soud však Nejvyššímu soudu nemůže přisvědčit. Ústavní soud je naopak tohoto názoru, že okolnosti tvrzené stěžovatelem, tj. jeho pobyt v zaměstnání v průběhu otvíracích hodin pošty, kde byla zásilka uložena, s návratem domů až po skončení otvíracích hodin, jsou vskutku způsobilé založit "překážku, která až do [svého] odpadnutí objektivně vylučuje možnost nepřítomného adresáta seznámit se s obsahem jemu adresovaného projevu vůle“ (shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 268/2011) – obdobně jako by tomu bylo v případě, kdyby stěžovatel pobýval až do toto dne v nemocnici, v zahraničí či jinde mimo místo svého bydliště a do něj by se vrátil až následujícího dne."

Tedy: kancelář pojistitelů, jako professní komora, Ti doručuje podle hmotného práva, nikoli processního, není tak vázána formálním pořadem doručování a volba způsobu doručování je plně v její disposici.

Písemnost se bude považovat za doručenou dnem, kdy bude uložena a připravena k vyzvednutí na poště, ledaže bys prokázal, že jsi fakticky písemnost převzít nemohl z objektivních důvodu: kriminál, vazba, Krankenhaus, služební cesta atp. V takovém případě je však nutné s komorou bezodkladně komunikovat.

Zdroje:
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2008-300
https://wwwin­fo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_vre­o.cgi?ico=70099618&­jazyk=cz&xml=1
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/1999-168
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2009-277
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2012-89#cast1
https://nsoud­.cz/Judikatura/ju­dikatura_ns.ns­f/WebSearch/DD96D348A­3B1C37FC1257AC600566E98?­openDocument&Hig­hlight=0,
http://nalus.u­soud.cz/Search/Re­sults.aspx

1Kdo udělil odpovědi palec? Pepa25 před 663 dny

0 Nominace Nahlásit