Avatar uživatele
Kepler

Je podmínkou vzniku silného státu sjednocení?

V dějinách bychom našli mnoho příkladů: Čingischán - sjednotitel mongolských kmenů, Garibaldi - sjednotitel Itálie, Bismarck - sjednotitel Německa aj. Přesto se i v současné době snaží některé skupiny stát rozdrolit. Jak by vypadal hypotetický sjednocený stát Španělská Amerika, který by zahrnoval celou jižní a střední Ameriku vyjma Brazílie? Quebec se chce oddělit od zbytku Kanady, Katalánsko od Španělska, sever Itálie od jihu, Skotsko od Velké Británie, Jugoslávie se rozpadla na nevýznamné země. Proč?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? paul1, Muso, aliendrone, Gonfaloniér před 9 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
led

Len štát, ktorého národy podporujú zjednotenie do silného zväzku je silný.
Štát, aj keď navonok veľký a silný, ak sa rozdrobí národnostnými a rasovými trenicami stráca na sile.
Pozrime sa na prvý slovanský štátny útvar "Veľká Morava" Účelovo zjednotené zoskupenie slovanských kmeňov na obranu proti Avarom a Frankom, pokiaľ bolo nebezpečie zvonku, pod "pevnou rukou" bola proti nepriateľom silná ako povestné "Svätoplukové prúty". Ale keď nebezpečie opadlo začali sa vladikovia zaoberať vlastnými mocenskými záujmami (za podpory aj vládcami nepriateľských ríš a Ríma) aj na úkor ostatných a "spojený zväzok prútov" sa rozpadol a následne poraziť "slabé voje" už nebolo ťažko.

Juhoslávia bola od začiatku "hrniec s vriacou vodou". Bola účelovo vytvorená zlúčením jednotlivých historicky a hlavne ekonomicko a nábožensky rozdielných štátov.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Pepa25

Není, naopak uměle sjednocené státy bývají slabé, např. Sjednocená arabská republika, koneckonců v i té Latinské Americe krátce existovala Velká Kolumbie ... A z těch evropských příkladů např. získání samostatnoti třeba Slovinsku nebo Estonsku jednoznačně prospělo - jejich síla sice odpovídá jejich velikosti, ale stabilní trpaslík může být silnější než obr na hliněných nohách ...

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

No, Mongoly do toho netahejme, to by bylo zcela mimo mísu (jiná doba a socioekonomická formace, tudíž i problematika). Ale Bismarck/Německo a Garibaldi/Itálie jsou PERFEKTNÍ ukázkou toho, jak a proč to funguje.

Vládnoucí elity (přežilé z feudalismu) a rozdrobenost států byly na překážku ekonomickému rozvoji. (pochop, potřeba rejžovat prachy). Malý a slabý stát = malé zakázky, různé komplikace v neujednocení (měny, soustavy jednotek atd.) Byl zde tlak od finančních kruhů (shora), ale i zdola (obyč. lidiček, kterým "pidistáty" nedokázaly poskytnout dostatek možností k uplatnění (např. ve školství, v armádě, administrativě atd.) Tato kombinace tlaků "shora" (to, čemu Marx říkal "finanční kapitál") i "zdola" (prostý lid) vedla k NUTNOSTI sjednocení pod ústřední silnou vládu, tedy ve VĚTŠÍ celek (pokud možno "národní stát") S jejím úspěšným završením (sjednocením) došlo jak v Itálii, tak v Německu k PRUDKÉMU ekonomickému i sociálnímu rozmachu (u toho druhého to ovšem nebylo bez problémů). Všichni zkrátka byli spokojeni. Velký stát = velké státní zakázky, monopolizace > maximalizace zisku, více úředníků, více armády atd. (tedy "více korýtek"). A co se týká "plebsu", inu na ten víš co dělá bílý Tesák, že? ;) :D :D

Silná ústřední vláda v té době byla pro všecny spíš VÝHODOU (od roku 1815 tzv. "koncert velmocí") a do té doby "bezvýznamné" celky sjednocené v jeden velký v něm mohly lépe prosazovat a hájit "zájmy domácích" hospodářských uskupení/sil.

Jakkoliv v lecčems s Gonfaloniérem souhlasím, tak rozpad Osmanské říše byl podle mne dán vícero faktory. Především to byla vnitřní slabost (jak hospodářská, tak politická). Dále je nutné vzít v potaz, že tehdejší turecký Balkán tvořilo převážně křesťanské obyvatelstvo, které se nikdy nemohlo stejně (se stejnými možnostmi a právy) podílet na hospodářském, ale i politickém životě v porovnání s privilegovanými islámskými Turky. V kombinaci s vnějšími vlivy (tlak ze strany jak Rakouska-Uherska, tak především carského Ruska, které podporovaly secesi balkánských uzemí) to byl prvotní příčina rozpadu. Touha po odpoutání se od "rozkládající se osmanské mrtvoly" na Balkánu je tedy naprosto pochopitelnou motivací.

Teď přejdeme k tomu "zajímavému" a vlastní podstatě tvého dotazu. Proč secese Québecu či Skotska? Proč se např. rozpadlo Československo? Československo je doslova exemplární příklad. Napřed ale jeden fakt - po "zlatém věku osvícenství", kdy byly "zaříznuty" náboženské/konfesní ideály coby hlavní důvod rozporů - jednoduše proto, že společnost (zejména její vyšší patra) "zesvětštěla". Toto bylo prakticky OKAMŽITĚ nahrazeno novotou - do té doby v podstatě bezvýznamným NACIONALISMEM, který dokázal oslovit jinak k náboženství vlažné vrstvy společnosti. A tak tu máme NOVÝ a hlavně FUNGUJÍCÍ dynamický prvek - "zdroj sváru". (o který se lze spolehlivě "v případě potřeby opřít/využít")

V případě Československa (jeho rozpadu) šlo o5 o kombinaci shora i zdola působících STEJNÝCH faktorů, které před cca 120 lety SJEDNOTILY Německo a Itálii. Jenže celková situace se od "doby sjednocovací" ZMĚNILA, přešla v "dobu rozpadávací".

V ČSSR/ČSFR neexistovaly žádné výrazné náboženské rozpory mezi Českem/Moravou vs Slovenskem. Slováci nebyli menšinou, nýbrž naprosto rovnoprávným etnikem s vlastní vnitřní autonomií a garantovanými jistotami (např. jsme v Čechách perfektně rozumněli slovenštině jednoduše proto, že bylo POVINNÉ dvojjazyčné vysílání TV i rádia, v Rudém Právu slovenské články atd.) SSR, později SFR v rámci federace. Za bolševika dokonce byli "privilegovanějšími", protože významnější část federálních zdrojů byla investiována právě do Slovenska. Česko a Morava se v souladu s koncepcí Varšavské smlouvy bralo jako "budoucí válečná zóna" - tedy předurčená ke zničení, potažmo Slovensko (coby "strategický týl") v takovém scénáři nabralo na významu a proto nepoměrná část výdajů federace (vzhledem k příjmům) se investovala právě na Slovensku (výstavba závodů aj.). Tudíž na první pohled to vypadá VELMI podivně, že "Slováci toužili po samostatnosti" za situace, když z federace významně profitovali a že nebyly náboženské či jiné zásadní "zdroje sváru" jsem již zmínil.

Odkud najednou ta "SILNÁ touha" po samostatnosti? JAKÁ by Slovákům měla přinést významná POZITIVA? Takže z5 k tomu působení "shora" i "zdola". To, co kdysi Marx popsal jako "finanční kapitál" (který působil jako sjednocující prvek) se za těch 120 let vyvinulo v "globální kapitál", který zkrátka přerostl hranice i těch nějvětších státních celků, působí z principu nadstátně, GLOBÁLNĚ. Globálnímu kapitálu ovšem silná uskupení/vlády jsou NA PŘEKÁŽKU (např. se svými antimonopolními opruzy) v rejžování peněz, za dané situace je mnohem lepší systém "rozděl a panuj", kdy slabé lokální celky jsou snadno ovladatelné. Stačí takové "zemičce" snížit hospodářské ratingy (investoři ZMIZÍ), devalvovat měnu dotyčného státu atd. a vláda/vládní uskupení (pokud se chce vůebc udržet - ANO, CHCE zůstat u koryta!) BLESKOVĚ a úslužně "srazí kufry" a s prosíkem přileze ke křížku. (Jejda, ZASE nám na scénu vstupuje ten "hodný" Mezinárodní měnový fond a zbytek zlodějské bandy ;) :D)

Zdola je situace podobná. Vezmi třeba fakt, že bývalé ČSSR (15mil. obyvatel) mělo ve státní správě 300 000 darmožroutů. Dnešní ČR (10mil. obyvatel) jich má 700 000! Faktem je, že k vlastní výrobě je potřeba (v důsledku pokroku v technologiích atd.) čím dál méně lidí, vytváříme hodnoty zkrátka MNOHEM EFEKTIVNĚJI. JAK zaměstnat (pokud možno prací s minimem námahy/rizika a zároveň alespoň obstojným, raději slušným příjmem?

Inu, před rozpadem měla ČSFR svá velvyslanectví (kde určité procento MUSELI zastávat národnosti podle stanoveného klíče), dejme tomu 2/3 velvyslaneckých postů zaujímali Češi a 1/3 Slováci. Po osamostatnění si Slováci zřídili VLASTNÍ velvyslanectví (prakticky všude tam, kde byla původně ta federální), ovšem je pochopitelné, že se 100% slovenským obsazením. (prostě přibylo "korýtek") A tak to vlastně zafungovalo NAPŘÍČ CELOU administrativou. To je také důvod "vlažného" přístupu Česka k rozpadu federace (obyč. český člověk máchl rukou > "Co už, když chtějí, ať táhnou třeba do prdele, nikdo je násilím k setrvání ve federaci nutit nebude", ovšem na VYŠŠÍ úrovni (kde je všem na rozdíl od prostých blbých Pepíků JASNÉ (jak jsem již psal, že pidistát=prdlajs vliv/možnosti) to může přijít překvapivé. NIKOLIV. I v Česku to znamenalo "nová korýtka", která před tím "povinně zabírali Slováci", což nešlo obejít. Proto i ze strany českých politických a byrokratických darmožroutů nebylo k rozpadu námitek (jiných, než "kosmetických"). To víš, bližší košile, než kabát, hlavně OPRAVDU nemakat (naoko makat se naopak MUSÍ!) a mít se. Však oni na nás/naše platy ostatní blbečci vydělají.

Takže rozpad ČSFR má v zásadě na svědomí kombinace v podstatě STEJNÝCH faktorů, které kdysi sjednotily Itálii a Německo. Jen s ohledem na změnu situace (vývoj) se tyto faktory změnily z progresivních na REGRESIVNÍ. :)
Nacionalismus v tom pochopitelně TAKÉ sehrál svoji roli jako jedna z vítaných výpomocných berliček (jak rozeštvat lidi), ovšem ani zdaleka ne takovovu, jako třeba v Jugošce, kde do toho vstupovaly navíc i náboženské faktory.

Hele, je to samozřejmně MNOHEM KOMPLIKOVANĚJŠÍ, to se v kostce nedá dobře objasnit. Nicméně s klidem zapomeň na blábolení propagandistů o "touze po svobodě" a jiných líbivých lživých kecech, je to JEN o penězích (a jak se k nim snadno dostat). ;) :D :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Gonfaloniér

Je. No, ale není to podmínkou vzniku, spíš podmínkou udržení toho státu. Stát může vzniknout jakkoli, i násilím.
Pokud jde o stabilní a přetrvávající stát dlouho do budoucna, musí se tak udržovat, musí být jednotný. A nejedná se přímo o nějakou jednotu v jazyku, náboženství nebo v celkové kultuře. Jde hlavně o to, aby s tím ostatní souhlasili, měli stejná práva atd. Musí tam být tolerance a benevolence (obzvlášť shora - od vladaře či vlády).
V lidské společnosti a státech se vše zakládá na společenské smlouvě (dohodě). Velké i malé věci, jako i existence státu.
Každý by se dnes chtěl oddělovat od větších státních celků a vytvořit si nový státní celek. To je způsobeno nespokojeností, víru v polepšení si (ovšem mylnou... menší celky nebudou úspěšnější než ty větší), nejednotou, chaosem, mylnými názory a jistou zhýčkaností.
Čingischán sice sjednotil Mongolské kmeny, ale státy a říše, které dobyl tak nějak nesjednotil (spíš zotročil). Kdo státy a lid sjednocoval byl třeba Kýros a Alexandr (ten měl ale pech, že brzy umřel a neměl dospělého nástupce).

Jugoslávie na nevýznamné země? Ale prosímtě. :P Velká Osmanská říše se taky rozpadla na nevyznamné země - samy o sobě slabší a ve spoustě z nich jsou od té doby dodnes nepokoje a chaos. Halvně i v blízkém okolí.
Skotsko od VB? o tom slyším víceméně poprvé. Pokud vím, tak Skotsko se VB dlouhou dobu už drží, nevím o nějaké nespokojenosti nebo touze se osamostatnit. O čem se často mluvívá je (Severní) Irsko, ale i to chce zůstat s VB, navíc měli ne tak dávno referendum, ve kterém se většina usnesla pro VB. Jako ve Skotsku tyhle referenda taky mívají, jsou tam i takoví aktivisté-fanatici (jako všude), ale tohle není vůbec nic vážnho ani důležitého. Nějaká šance na odpojení Skotska od VB je podle mě stejná, jako že se od Česka osamostatní Morava.
______________________________
Vem si to i tak takhle: stát můžeš založit i tak, že dobudeš určité území armádou. Armádu sestavit a chvíli ji financovat není až tak těžké. Seženeš spoustu lidi, pokud si bohatý, chvíli ji zvládneš i sám financovat, pak se to bude rozrůstat, budou tam i řekněme něco jako investoří, armáda navíc může plenit (obohacovat se), a jak už máš dobyté území=stát a v něm lidi, tak už máš i daně... pravidelný přísun velkého množství peněz. Jednotný ten stát ale nebude, pokud budeš dobývat jen hrubou silou a dobyté ještě budeš oškubávat/zotročovat.
Necistické Německo a jím dobyté území taky nebylo jednotné. SSSR taky ne a už vůbec ne na samém jeho počátku - revoluce, občanská válka, chaos, nejednota. Přesto vznikl nový stát.

Upravil/a: Gonfaloniér

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

V čele silného státu musí stát silná osobnost. A silný stát, který je také rozlehlý, neudržíš jen ideály, demokratickými silami, ale silou. Nemusí být jen bič otrokáře, ale i nařízení, které berou část úrodu, výdělku. Ono je rozdíl mít 80% a dopřát si téměř vše, než mít jen třeba 50%, mít větší možnost výběru, ale fakticky si může většina dopřát jen 20%.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
MichaelOffic

Ano. Např. - Mohli jsme mít doteď R-U kdyby někteří jedinci + Maďarsko neblokovali sjednocení práv Slovanských národů na stejnou úroveň jakou mělo Rakousko a Uhry. Kdyby se navzájem respektovali státy a měly trochu "samostatnosti" v kultuře a národní identitě, tak jsme se měli všichni dobře a ba i lépe než se máme teď. Náznaky rozpadu říše byly už desítky let před rokem 1918. Vlastně jsem se dočetl že vznik první republiky dokonce vznikl jen "omylem" špatným pochopením jednoho listu.

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

led>>> Ó pekelná Afrodíto z pěny zrozená - ANO! Velká Morava je krásný příklad, kterého bychom se měli držet! Kníže Mojmír nebyl ždné ořezávátko, sebral bandu a hurá na Pribinu! Moc se s ním nepáral (vykopal ho až někam k Balatonu či co) a všechno pobral, HLAVNĚ roby! (V podstatě dodnes jediný slovenský špičkový exportní artikl, i když ho PRUDCE úbývá!) Myslím, že tento zapomenutý (s vyjímkou husitů) dobrý obyčej by se měl OBNOVIT! ;) :D :D

Avatar uživatele
led

No, husiti, to bol tiež vývozný artikel, dokonca boli postrachom aj v Uhorsku.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost