Je podle vás smrt dokonalá?

Smrt je strašná. Skoro všechno je lepší než smrt.

Existuje na světě organismus, který neumírá stářím. Je to nějaká medůza.

Smrťou život nekončí… Paradox?
Skúsim „nahlas“ premýšľať:
Po smrti, správnejšie po skončení činnosti biologického organizmu, sa jeho časti rozkladom a zlučovaním s ďalšími zložkami stávajú „živinami“ mnohých z prvkov nového života. Preto moja teória tvrdí „Smrť pokračuje životom.“

Aj keď aj tu, rovnako ako inde vo svete a ako pri väčšine pravidiel, plati:
„Dokonalá smrť je smrť bez zvyškov života.“

Dokonca jestvuje aj „Život po smrti“ ako napríklad neznámy objaviteľ a tvorca kolesa, alebo objaviteľ využitia ohňa, žijú dodnes, aj keď menom neznámí, v myšlienkach využívania týchto zázrakov.

dodatok, Lurius, tvrdíte „smrt… ještě nikdy svoji práci nezkazila“. Nie je to úplne pravda, veď koľko ľudí ušlo Smrti z lopaty a tá nešťastnica škuľavá (šilhavá) potom musela svoju prácu opakovať, niekedy aj viackrát. Hlavne aj dôvodov, že niektorí chamtivci a mamonári jej svojim neustálymi vojnovými hrami už tisíce rokov nedajú oddýchnuť. A únava zhoršuje zrak a roztrasie ruky. Zákonník práce vraj pre ňu neplatí.

Upravil/a: led

Smrt je jen přechod. Duch je nesmrtelný. Pythagoras si prý pamatoval předešlé životy. A byl za to prý moc vděčný.

Není to tak úplně pravda, protože často bývá i tam, kdy by být vůbec neměla a dělá tam pak zbytečnou práci, které jinak nebylo VŮBEC POTŘEBA 🤷‍♂️

Záleží na úhlu pohledu.

Ano, je dokonalá. V mé oblíbené knize „Mort“ T. Pratchetta se uvádí: „Navzdory tomu, co se říká, Smrť není krutý – je pouze bezchybně dokonalý ve své profesi.„
A vlastně podle Epikura není smrt nic, protože: "Dokud existujeme, smrt není, a když tam smrt je, už nejsme. Smrt tedy nemá žádný vztah ani k živým, ani k mrtvým, protože to není nic víc pro to první a to, že ti druzí už nejsou“.
Smrt je jediná spravedlnost, jediná životní jistota všech lidí na světě. A tím je úžasně dokonalá. 🙂

Co o ní víme?

My víme, co vede ke smrti, tedy, zhruba, protože někdy nastane „náhlá smrt“, a ani naše slavná, západní, medicína neví přesně, proč. Ano, jistě, pitvou se zjistí ta konkrétní příčina, ale to nic nemění na faktu, že nezjistíme, proč u osoby A nastala, a u osoby B nikoli.

Ale to je všecko, co o ní víme.

Nevíme, kdy smrt nastává. Samozřejmě, medicína operuje s pojmem tzv. klinické smrti. Jenže, za prvé, bylo, je a asi ještě dlouho bude, na světě dost lidí, kteří byli klinicky mrtví, a pak se vrátili do klinického života, a za druhé, umrlec se nenechává ležet nějakých X hodin po prohlášení za klinicky mrtvého jenom tak pro plaisir. Smrt je nám pořád velká neznámá, my nevíme, co to je, kdy to nastane.

Vůbec nevíme, co je po smrti. Někdo si myslí, někdo věří, ale ať už si myslí, nebo nemyslí, věří, nevěří, nebo neřeší, všichni vědí naprosto shodné nic.

Protože lidé byli klinicky mrtví, a pak se vrátili mezi živé, tak buďto nebyli mrtví, protože mrtvý je mrtvý, mrtvý je docela mrtvý a už živý nebude, nebo smrt není tak dokonalá a svou práci občas zkazí. Ani to nevíme.

Doporučuju dokument Život po životě, pokud Tě to thema zajímá, a pak už si můžeš hledat a rozvíjet. Jedno ale vím, pokud se člověk dostane buďto do stavu tzv. klinické smrti, nebo alespoň do stavu blízkého klinické smrti, změní to jeho život, na určité věci se potom bude dívat úplně jinak, protože se to smrti přestane bát. To se nedá vyložit, musel bys to zažít.

Zdroj: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=IQsnKHCjDpY&t=­894s

Upravil/a: Filip84

Já se na smrt netěším, ale ani se jí už dlouho nebojim, jinak bych se asi zbláznil, při všech těch nemocech, co mám.

Smrt je nepřítel a už vůbec není dokonalý. Naštěstí existuje naděje na vzkříšení.. a pak přijde doba, kdy budou umírat jen zvířata, protože lidé budou dokonalí (Bible – kniha Zjevení 21:3–4)

„Podívej, Boží stan je s lidmi. Bůh s nimi bude bydlet a oni budou jeho lidem. Sám Bůh bude s nimi. Setře jim z očí každou slzu a smrt už nebude a nebude už ani truchlení, ani křik, ani bolest. Dřívější věci pominuly.“

Na to se nepopsatelně těším!

Upravil/a: Roman71