Avatar uživatele
annas

Je pocta být psem? Má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských nectnost? Jak to vidíte?

1. část vyslovil Aristoteles (384 př.n. l. - 322 př. n. l.). Zajímal se io zvířata,, srovnával jejich duši s lidskou, zabýval s chovem hospodářských zvířat atd. - Historia animalium

"Lord Byron by velkým milovníkem zvířat" Jeho "stádo" se skládalo z deseti koní, osmi obrovských psů, tří opic, pěti koček, orla, vrány a sokola; a všichni tito, kromě koní, chodí po domě, který každou chvíli zní jejich nespornými spory, jako by byli jeho pány ...

PS: Zjistil jsem, že můj výčet zvířat v tomto paláci Circean byl vadný ... Právě jsem se na velkém schodišti setkal s pěti pávy, dvěma morčaty a egyptským jeřábem"
https://wordsworth.org.uk/…
--------
Obrázek
https://pixabay.com/…

Upravil/a: annas

Zajímavá 7Pro koho je otázka zajímavá? vagra, Drap, Lgee, dust8, aliendrone, EKSOT123, Prostě já... před 93 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Jak pro koho. Stalin to viděl kupříkladu tak, že vděčnost (někdy se uvádí věrnost) je vlastnost psů (potažmo člověku je a priori cizí). Uznejte sama, jak smutný, šedivý a nudně nezajímavý by byl svět bez možnosti někoho podrazit a pokud možno se na tom ještě pořádně napakovat (což přirozeně platí OBOUSMĚRNĚ)! ;) :D :D

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
EKSOT123

I pes dokáže být zlomyslný, vykutálený, zlý až bestiální, atd., atd. Příkladů můžu dát spousty, ale aspoň 2 (promiňte, možná jsem o tom zde už psal):
> V jedné zahradě v Liberci u nemocnice číhával na lidi takový ten prasopes se zahnutým čenichem, schovaný za keři rododendronů. A v okamžiku, kdy byl nic netušící chodec jdoucí okolo po chodníku nejblíže, tak na něj vyrazil s ohlušujícím štěkotem. Efekt úleku byl umocněn tím, že zahrada byla nad kamenným tarasem, něco přes metr nad úrovní chodníku. Takže chodcovo ucho bylo v kritickém okamžiku třeba jen půl metru od psích hlasivek. Mě taky tak jednou "dostal", hrozně jsem mu pak vyčinil, ale on z toho měl jen o to větší psinu.
>> A co mě provedl můj vlastní pes?: Při své práci v lese jsem ho brával sebou, ale on postupně zvlčel a začal stopovat a honit zvířata. Nechtěl jsem ho přímo nechávat doma, nebo uvazovat ke stromu, tak jsem mu jako nemilý kompromis uvázal na krátké vodítko kousek dřeva, aby sice mohl chodit, ale nemohl nic pronásledovat. Jenže on neměl žádnou sebekritiku a v okamžiku, kdy kousek dál zastavilo u silnice auto s úplně neznámými lidmi, tak k nim přiběhl a nechal si dřevo odvázat. Ti lidé pak na mě mávali jako na tyrana a úchyláka... Ale jinak to byl věrný pes a mnoho jsem toho prožili. Když pak přišly jeho poslední dny, tak na mě několik dní čekal, než jsem se vrátil domů a pak hned pošel.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Záleží samozřejmě na úhlu pohledu, ale z jisté strany je to pravda. Přesně takového psa jak je na fotce mám a jsou chvíle, kdy bych si to moc rád s ním vyměnil. Kéž by jsme mohli my lidé mít takovou povahu jak psi.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
michalds

Není to pocta.

dodatek: takhle má vypadat jasná, stručná odpověď

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Zvířata