Je náhoda, že čím víc na sever, tím civilizovanější a vyspělejší národy tam jsou?

Řekl bych, že zpočátku se drželi tam, kde je teplo po cele roční období.. Žili každý den ten samy život…
Někdo to s nimi už nevydržel a posunul se dál.. Dostal se do problémů a musel hledat jejich řešení.. A tím se učil..
Zatímco ty trubky seděli v kruhu u ohné a popíjeli z lebek padlých nepřátel, skákali dokola, obětovali zvířata a bubnovali do zblbnutí.. Někteří to dělají dodnes..
Nékdo poprvé musel zažít zimu… Buďto si uměl poradit, umrzl nebo se prostě vrátil k bubnům hezky do tepla.
Vždycky se ale lidi museli přehoupnout přes nejaky problém, aby se někam dopracovali..
Kdo nedokázal přežít zimu, ten nemohl na sever.

Neřekl bych čím vice na sever.. Ale čím dál od Afriky a Indie.

Upravil/a: Mp2

Zcela odlišnou ekonomikou. Dnes se vyplatí sedět mezi čtyřmi stěnami zatímco je venku nepřátelská zima a bušit do počítače zdrojový kód, protože venku to vypadá tak nevábně že to vlastně zní jako docela zábavná činnost. Rozhodně je tak ve finále člověk produktivnější než někde v Africe, kde by se jen válel celé dny na sluníčku a brebentil s šamanem o všemocnosti bohů, se kterými po konzumaci hub pravidelně rozmlouvá 🙂. Zřejmě čím nepřátelštější prostředí, tím více se daří vysoce technickým oborům, které by se nikomu na Havaji s kupou modelek na pláži nechtělo dělat 🙂

Upravil/a: anonym

Pokud myslíš Evropský sever, tak určitě, ale na Sibiři bych vyspělou civilizaci nehledal.

Myslím, že se tomu říká „teorie dlouhé zimy“ nebo tak nějak. S postupným rozšiřováním moderního člověka do stále nehostinějších prostor byl tento přirozeně nucen usilovněji a intenzivněji pracovat/jednat, aby přežil.

Prvotní civilizace mohly vzniknout pouze v povodí velkých řek v teplejším jižním klimatu, protože při tehdejším stavu zemědělství jedině v takové oblasti bylo možno zabezpečit dostatek, resp. přebytek produkce umožňující dělbu práce (specializaci) a vznik civilizačních vymožeností (písmo, kovy atd.)

Tyto výdobytky ze postupně rozšířily mimo centra civilizací, přičemž nastartovaly/u­možnily totéž i v doposud zaostalých barbarských severnějších oblastech. Ovšem právě díky mnohem tvrdším podmínkám byli seveřané nuceni je mnohem intenzivněji rozvíjet/s nimi pracovat, což v konečném důsledku vedlo k tomu, že nakonec sever předstihl původně vyspělejší jih.

Dále tvrdší podmínky vedly i k odlišnému sociálnímu jednání – vezmi si severská náboženství, kdy si např. válečníci PŘÁLI padnout v boji (usednout po boku bohů ve Valhalle – považovali to za nejlepší formu odchodu ze světa), v podstatě šlo o to, ušetřit společnost od značné zátěže jinak nepřínosných přestárlých jedinců (k čemu živit hladové krky, které už nikdy k ničemu nebudou) – v drsných podmínkách dlouhé severské zimy a krátkého léta to je zcela logická volba, potravy prostě nebylo nazbyt, plýtvat s ní na starce znamenalo ohrožovat celou komunitu. Nezanedbatelně to fungovalo i ve vnitrospolečenských vztazích – MUSELO se dojít k nějakým vzájemně tolerujícím postojům, protože např. nebylo možné uprostřed tuhé zimy si v případě neshod/konfliktů „sbalit raneček a jít o pár kopců dál“ – opustit připravené zásobené zimoviště by byla sebevražda.

Opět tedy bylo na výběr mezi značným oslabením/sebez­ničením (ať již vnitřním bojem nebo rozdělením) a možností se „nějak vzájemně domluvit“. Proto všechny ty parlamenty, althingy apod. instituce na severu fungují MNOHEM lépe – jednoduše rozdílné sociální pozadí.

Prostě to naši předkové měli o DOST TĚŽŠÍ, než ti z jihu, takže je naší povinností se o to, co nám svými nezměrnými obětmi a usilovnou prací vybudovali se nyní s línými jižními darmožrouty rozdělit, chápeš? Tedy takhle to alespoň vidí globalisté a pravdoláskaři. ;) :D :D

Tak to mně ukaž kde!

Já bych taky s takovým výrokem byl veeeelmi opatrný.