Je kyd v obou případech základem stejného slova?

annas

Kelt,

jak to často bývá, nečekáte na další odpovědi, i když ty první jsou mnohokrát nepřesné. Vaše věc, že vám to nevadí.

Stejně u této odpovědi z roku 1943 dospěli etymologové k jiné možnosti původu.

Takže opravdu mají Beskydy vztah ke kydání hnoje. Možná někomu poslouží v budoucnu.

"Na téma původu pojmenování Beskydy kdysi napsal zajímavý článek jazykovědec František Trávníček; můžeme ho najít v knížce Nástroj myšlení a dorozumění. Vědec v něm nejprve uvádí nesprávné, takzvané lidové etymologie tohoto názvu. Podle nich se prý má psát a vyslovovat Bezkydy, protože první tři hlásky pojmenování jsou vlastně předložkou bez. Bezkydy je tedy údajně složené slovo: Bez-kydy. Pokud jde o kydy, které jsou prý základem pojmenování, podle jedněch to slovo má význam porost, a slovo Bezkydy tedy znamená, že jde o hory holé, bez porostu.

Trávníček ale konstatuje, že slovo kydy ve významu porost v žádném slovanském jazyce není a kromě toho Beskydy nejsou neporostlé. O malinko blíž skutečnosti je druhý výklad, podle něhož slovo kydy znamená hnůj, protože kydat znamená házet hnůj. Takže Bezkydy jsou hory nehnojené, tedy asi neúrodné.

Kydat sice mimo jiné znamená i házet hnůj, původně ale šlo o házení čehokoliv, a proto kyd není hnůj. Takže ani jedna z těchto teorií o původu jména Beskydy eventuálně Bezkydy nemá nic společného se skutečností.

Jak to je doopravdy, se ale od Františka Trávníčka nedozvíme. Ten říká, že slovo Beskydy je zkrátka úplně nejasné a konstatuje, že "odborníka vůbec neláká, protože pro svou úplnou nejasnost nepřipouští ani trochu pravděpodobnou domněnku

Ani další etymologové o výrazu Beskydy nevědí o mnoho víc. V Machkově slovníku se můžeme dočíst, že „původ nejasný“ a že „jméno není germánské, nýbrž asi thrácké“, v knížce Zeměpisná jména Československa se říká, že slovo je „neslovanského, patrně thráckého eventuálně ilyrského původu“ a že „patří do okruhu slov, která k nám byla přinesena takzvanou valašskou kolonizací“.

Já k tomu mohu dodat jen to, že indoevropští Thrákové žili skoro na celém Balkáně někdy od 2. tisíciletí před Kristem a že takzvaná valašská kolonizace, během níž k nám z Rumunska přišli předkové dnešních Valachů, probíhala od 15. do 17. století."

https://region­.rozhlas.cz/bes­kydy-7287221

annas

něco ještě zde
https://www.tre­king.cz/vrcho­ly/beskyd-beskydek.htm

https://www.id­nes.cz/cestova­ni/po-cesku/toulky-ceskem-aneb-kde-se-prtaly-postole.A060804_173­407_igcechy_tom
–
„Toponyma mohou být dokladem nějakého neznámého indoevropského jazyka, případně mohou být ještě starší, předindoevropská. Typickým příkladem může být pojmenování našeho hlavního města – jméno Praha nemá prokazatelnou etymologii ve slovanských a nejspíš ani v jiných indoevropských jazycích. Mezi další stará místní jména patří např. Beskydy, Karpaty či slovenské Tatry.“

Tolik na stránce "Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových

https://www.ar­cheologienado­sah.cz/clanky/pra­veke-osidleni-ceska-ve-svetle-jazykovych-pramenu

Takže ihora nehnoje á – bez kydání hnoje, nebo hora bez porostu patří k vysvětlení možnému původu.

Takže je možné si vybrat cokoliv… nebo neřešit, jak se uvádí při osídlení Česka nejasnosti původ některých pojmenování.