Avatar uživatele
Zlatý

Je kyd v obou případech základem stejného slova?

Kousek od domu mám památný Radhošť, tedy součást Beskyd. No a když tam jdu, mohu jít kolem pole, kde sedlák kydá hnůj. Takže Beskydy a kydat. V obou je kyd. Je to náhoda, nebo není? Děkuji.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Odpoveď byla označena jako užitečná
Avatar uživatele
Zlatý

Ne. (J. K.) Jméno Beskyd píší Pravidla českého pravopisu se s, a to už od samého počátku; psalo tak i jejich první vydání z r. 1902. A psal je tak už i Jungmannův slovník. Je proto ku podivu, že se stále ještě co chvíli shledáváme se psaním „Bezkydy“ a že tu a tam vznikají pochyby, jak se vlastně toto jméno píše. Vinu na tom má patrně mylná představa, že je to jméno složené z předpony bez- a nějakého podivného základu -kyd. Takový názor se totiž opravdu vyskytl: jméno Beskyd se vykládalo tak, že označuje hory bez lesa, bez „kydy“. Jenže tomuto výkladu schází důležitá podmínka, aby se z fantasie mohla stát aspoň pravděpodobnost, totiž důkaz, že slovo „kyda“ v tom významu vskutku existovalo nebo aspoň mohlo existovat. Proto lze věřit spíše těm jazykozpytcům, kteří tvrdí, že první slabika jména Beskydy nemá nic společného s předložkou bez, a pokoušejí se o výklad jiný. Nejlépe dnes vyhovuje názor, že je to jméno germánského původu a že jeho základ je ve výraze besked, které znamenalo „rozdělení, rozhraní“ (je z něho dnešní něm. Bescheid). Podle toho by Beskyd byl hora na rozhraní, hraniční hora. Zajímavý doklad k tomuto názoru podává Kottův slovník ze Slovenska: tam prý beskyd znamená „horu na hranici mezi dvěma vyššími, přes kterou se chodí“. :-))
http://nase-rec.ujc.cas.cz/…

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Jako Beskydy (polsky Beskid, německy Beskiden) je označována část pohoří Karpatského oblouku. S kydáním hnoje to nemá nic společného, tak jako pohoří Atlas v severní Africe nemá nic společného s atlasem hub.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

annas

Kelt,

jak to často bývá, nečekáte na další odpovědi, i když ty první jsou mnohokrát nepřesné. Vaše věc, že vám to nevadí.


Stejně u této odpovědi z roku 1943 dospěli etymologové k jiné možnosti původu.

Takže opravdu mají Beskydy vztah ke kydání hnoje. Možná někomu poslouží v budoucnu.

"Na téma původu pojmenování Beskydy kdysi napsal zajímavý článek jazykovědec František Trávníček; můžeme ho najít v knížce Nástroj myšlení a dorozumění. Vědec v něm nejprve uvádí nesprávné, takzvané lidové etymologie tohoto názvu. Podle nich se prý má psát a vyslovovat Bezkydy, protože první tři hlásky pojmenování jsou vlastně předložkou bez. Bezkydy je tedy údajně složené slovo: Bez-kydy. Pokud jde o kydy, které jsou prý základem pojmenování, podle jedněch to slovo má význam porost, a slovo Bezkydy tedy znamená, že jde o hory holé, bez porostu.

Trávníček ale konstatuje, že slovo kydy ve významu porost v žádném slovanském jazyce není a kromě toho Beskydy nejsou neporostlé. O malinko blíž skutečnosti je druhý výklad, podle něhož slovo kydy znamená hnůj, protože kydat znamená házet hnůj. Takže Bezkydy jsou hory nehnojené, tedy asi neúrodné.

Kydat sice mimo jiné znamená i házet hnůj, původně ale šlo o házení čehokoliv, a proto kyd není hnůj. Takže ani jedna z těchto teorií o původu jména Beskydy eventuálně Bezkydy nemá nic společného se skutečností.

Jak to je doopravdy, se ale od Františka Trávníčka nedozvíme. Ten říká, že slovo Beskydy je zkrátka úplně nejasné a konstatuje, že "odborníka vůbec neláká, protože pro svou úplnou nejasnost nepřipouští ani trochu pravděpodobnou domněnku

Ani další etymologové o výrazu Beskydy nevědí o mnoho víc. V Machkově slovníku se můžeme dočíst, že "původ nejasný" a že "jméno není germánské, nýbrž asi thrácké", v knížce Zeměpisná jména Československa se říká, že slovo je "neslovanského, patrně thráckého eventuálně ilyrského původu" a že "patří do okruhu slov, která k nám byla přinesena takzvanou valašskou kolonizací".

Já k tomu mohu dodat jen to, že indoevropští Thrákové žili skoro na celém Balkáně někdy od 2. tisíciletí před Kristem a že takzvaná valašská kolonizace, během níž k nám z Rumunska přišli předkové dnešních Valachů, probíhala od 15. do 17. století."

https://region.rozhlas.cz/…

Avatar uživatele
Zlatý

annas

něco ještě zde
https://www.treking.cz/…

https://www.idnes.cz/…
--
"Toponyma mohou být dokladem nějakého neznámého indoevropského jazyka, případně mohou být ještě starší, předindoevropská. Typickým příkladem může být pojmenování našeho hlavního města – jméno Praha nemá prokazatelnou etymologii ve slovanských a nejspíš ani v jiných indoevropských jazycích. Mezi další stará místní jména patří např. Beskydy, Karpaty či slovenské Tatry."


Tolik na stránce "Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových

https://www.archeologienadosah .cz/…

Takže ihora nehnoje á - bez kydání hnoje, nebo hora bez porostu patří k vysvětlení možnému původu.

Takže je možné si vybrat cokoliv... nebo neřešit, jak se uvádí při osídlení Česka nejasnosti původ některých pojmenování.

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 4482
Zlatý Kepler 2263
Zlatý Drap 1870
Zlatý quentos 1650
Zlatý mosoj 1546
Zlatý marci1 1005
Zlatý led 1000
Zlatý Edison 753
Zlatý Lamalam 717
Zlatý gecco 709

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.