Je chlazení obyčejnou vodou a moderovaní grafitem u jaderných elektráren optimální v dnešní době, nebo je to zastaralé?

Obojí je příliš zjednodušeno. Rozhodně se nejedná o obyčejnou vodu a rozhodně se nejedná o obyčejný grafit. Jde taky o efektivitu. Kdybys chtěl dosáhnout absolutní bezpečnosti, tak Ti vyjde, že bys neměl jaderný reaktor vůbec stavět. Další možností je vyvinout natolik bezpečný systém, který bude ovšem extrémě drahý a nemůže se nikdy zaplatit. Pak by rovněž výroba energie neměla smysl. A nakonec chlezení vodou a moderování grafitem je dostatečně bezpečné, podle konstrukce reaktoru. Ani v Černobylu by k tragédii nedošlo, kdyby se do toho nesral… člověk.

Jiné , bezpečnější, s ohledem na náklady neznám.

Tlakové vodo-vodní reaktory (chlazené a moderované vodou obyčejnou, nikoliv těžkou) jsou prozatím nejlepším (bohužel také patří k nejdražším) typům reaktorů. A to proto, že při případné havárii (když uteče voda coby chladící médium, které zároveň slouží jako moderátor) se reakce samovolně zastaví.

Případný únik moderátoru (vody ve formě páry) by byl možná nepříjemný, nicméně těžší izotopy vodíku (deuterium, tirtium, které v reaktoru z běžného vodíku v malém množství vznikají) jsou z hlediska radiační bezpečnosti přijatelné. Deuterium je stabilní, tritium je sice radiaktivní ß-zářič, nicméně toho vzniká ještě méně než deuteria a jeho poločas rozpadu je krátký (cca 12 let) O izotopech kyslíku, které vznikají nemá smysl hovořit – buď jsou neaktivní anebo mají směšně krátkou dobu rozpadu (nejstabilnější izotop kyslíku 15O má poločas rozpadu 122s a ten navíc v reaktoru ani vzniknout nemůže) Je tedy zřejmé, že „další Černobyl“ (popř. Windscale) nehrozí, jelikož to byly GRAFITEM moderované reaktory. Grafit se na rozdíl od vody roztaví, nicméně i jako tekutý nadále moderuje reakci, čímž umožňuje její další nekontrolovatelný průběh. (jako se stalo právě ve jmenovaných případech)

U nás máme v energetickém provozu POUZE reaktory VVER, takže až uslyšíte pindání a strašení nevzdělaných ekoidiotů o tom, že nám „hrozí Černobyl“, vězte, že je to pravděpodobné stejně, jako kdyby voda ve Vltavě po průchodu slapskou elektrárnou se změnila ve zlato. Jediný významně ekologický problém VVER reaktorů (jako ostatně všech štěpných reaktorů) je radioaktivní zbytkové („vyhořelé“) palivo – co s ním? Ale i tady se už možná blýská na lepší časy, ve výzkumáku Řeži intenzivně pracují na projektu „umělého urychlení“ rozpadu nežádoucích izotopů s dlouhým poločasem rozpadu (slyšel jsem, že výsledky jsou nadějné), což by v případě úspěchu definitivně zavřelo zobáky ekoteroristům. I když… tato sorta darmožroutů si vždycky něco najde a překroutí – viz BUBUBU Černobyl.

Takže – chlazení a moderování obyčejnou vodou je NEJLEPŠÍ (bohužel také NEJDRAŽŠÍ) systém štěpných reaktoů. (jistě chápeš, že udržet vodu tekutou při teplotách kolem 500°C není sranda a vyžaduje to velice odolné tlakové nádoby v podmínkách, kde musíš počítat i s radiační degradací materiálu)

Od moderování grafitem se upustilo pro jeho „nedostatky“. Ve skutečnosti i grafitové reaktory jsou dostatečně bezpečně navrženy, jenže když do hry vstoupí demence lidí… V případě Černobylu v tom má prsty zhovadilost soudruhů z moskevského politbyra (úmyslně nařídili reaktor přivést do havarijní situace mimo veškeré rozumně myslitelné hodnoty jen proto, aby zjistil, co by se mohlo s reaktorem stát, kdyby byl bombardován v případě války a za takových podmínek se další lidskou chybou reaktor vymkl kontrole, ve Windscale zase můžou poděkovat nenažraným ekonomům-ušetřílkům – aby zvýšili zisky, ušetřili na FAKTICKY nesprávném místě)

Pohádky které lze slyšet občas v médiích (hon po „senzaci za každou cenu“) lze s klidem ignorovat – po technické stránce reaktory v pořádku, dostatečně bezpečné. Jediné, čeho je v souvislosti s reaktory a jejich provozem OPRAVDU bát je lidská blbost a hamižnost. To druhé bylo mimo jiné i zdrojem průšvihu ve Fukušimě – nebudeme stavět moc vysokou ochrannou bariéru proti moři, taková vlna jistě nepřijde, hodně tím ušetříme. (původně plánovaná bariéra by tu vlnu zastavila, ale došlo ke změně projektu ve prospěch snížní nákladů) Ironií je, že zrovna v Japonsku, odkud myslím pochází termín tsunami a kde je zemětřesení na denním pořádku!

NECHCI nijak zlehčovat bezpečnostní rizika jaderných elektráren (tak či tak – pořád je to nebezpečné zařízení, rizika existují a vždycky budou). Ale nebezpečná je i „ekovodní“ přehrada, když rupne a protože NELZE inženýrsky vyprojektovat zařízení odolné proti LIDSKÉ DEMENCI, je ostražitost namístě!

BTW – dobrá otázka! :)

Souhlasím s Aliendronem a Edisonem, ale mám
výhradu k jedné části Aliendronovy odpovědi.

Zkoušky je čas od času potřeba provádět všude a v Černobylu
šlo o zkoušku, která už měla dávno proběhnout.

Rozhodnutí „vykašlat se na bezpečnost“ nebylo rozhodnutím
moskevského Politbyra. Rozhodl tak zaměstnanec elektrárny
kvůli prémiím. O to je to horší → kvůli pár rublům …

Rozhodnutí ignorovat bezpečnostní signalizaci přišlo až
v průběhu zkoušky → rozhodl to člověk, který ji řídil.