Jaký nejsmutnější film jste už viděli?

To bude asi jednoznačné. „Lidice“…

Sedm životů,Zápisník jedné lásky(to bylo smutnější jako kniha),kdysi jsem viděla ruský film o psu,co ho pánešek nechal uvázaného u baráku,s miskou jídla a vody a odjel za synem do města.Pes se utrhl,toulal se,chytil se do medvědí pasti,chromý a hladový zahnal zloděje,a pořád ten dům hlídal.Když se pánešek vrátil a viděl v jakém stavu je pes,přísahal,že už psa nikdy neopustí.Jen nevím jak se to jmenovalo.

Tak guentos už předeběhl, doplním tedy Love Story a Griffin a Phoenixová
Doplňuji:
Mosoj, z toho si nic nedělej, já jsem věděl, že to byl Griffin a nemohl jsem vzpomenout , že se jmenovala Phoenixová, napomohla až databáze Petera Falka

Upravil/a: Ar

Pianista, Krev zmizelého, Jak přicházejí sny, Na dotek, Bílý Bim, černé ucho…

K titulům, jež případně vyčíhla Damiana, bych snad jen přidal něco z Filmového klubu 70. let, které se mnohdy ani do běžné distribuce nedostaly – např. Třetí část noci (naprosto zdrcující obraz z okupace Polska, odcházel jsem z kina zcela otřesen a zdrcen, dlouho ve mně dozníval surreallistický šok) nebo Umírání za dlouhého dne a mnohé snímky japonské školy od Akira Kurosawy či švédský Ingmar Bergman (Lesní jahody) a další s chmurnými až nihilistickými náměty.
(Dnes už převážně jen v archivech, odborných filmografiích či studijní bázi FAMU apod.)

AR mně napověděl nemohl jsem si vzpomenout na název filmu.

Griffin a Phoenixová.

http://www.csfd­.cz/film/227666-marcela/

Určitě to nebyl ten nejsmutnjší film ever, ale vzpomněl jsem si na něj hned jako na první. Možná právě proto že nejde o klasickej film, ale o dokument, ve kterém se sleduje příběh Marcely a jejich dvou dětí, z nichž jedno, dcera, v půlce filmu tragicky zemře. Třeštíková jako by to snad předem tušila nebo co…

Nejsmutnější jsou dokumenty zbytek je jen vymyšlené dobrými režiséry – pokud to ovšem nejsou filmy podle skutečné události na které se nekoukám

Pianista, Titanic, Lidice, Pád třetí říše

Napadá mě třeba Poslední skotský král, Uvnitř tančím(to neni vyloženě smutný, spíš takový hořkosladký), Hotel Rwanda, klasika Zelená míle, pokud přijdu na něco víc, připíšu.

Já brečím skoro u všeho, heh, jsem strašně empatická… Střihoruký Edward, Čistá duše, Podivuhodný příběh Benjamina Buttona, pak i ty kreslené, například Zvoník u Matky Boží, Tarzan, Lví král…

Forrest Gump

Hachiko,Osm statečných :(

Nezralé maliny, Pramen života (Lebensborn), Pianista, Schindlerův seznam, Krasavec Beauty (sice je to pro děti a s dobrým koncem, ale brečim u toho vždycky když to vidim 🙂 ), Love story, Zapomenuté světlo, Tanec v temnotách, Den pro mou lásku, Život je krásný, Lidice, Poslední vlak, A pozdravuji vlaštovky, Chlapec v pruhovaným pyžamu, Šoa, Černá labuť, Píseň pro Martina, Přežil jsem svou smrt, Šedá zona, Kolja, Patriot, Statečné srdce, Podzim v new yorku, Medvědi

PS: Miluji Tě.

Snažím se vzpomenout, ale nemůžu na nic přijít, co mě opravdu rozesmutnilo .. pokud ale chceš se smutkem i kvalitu a skvělé filmy, doporučím klasiky jako Zelená míle, Přelet nad kukaččím hnízdem a 21 gramů. Vše samozřejmě v originálním znění, pokud anglicky alespoň rozumíš, český dabing kvalitu výrazně degraduje ..

Titanic