Jaký je minimální věk dítěte na přespání u rodiče, který ho nemá ve své péči? Popř. vaše zkušenosti s rozhodnutím sou­du.

Souhlasím se Sejtankou. Čím dříve, tím lépe.
Jestli to bude jednoduché nebo ne nezáleží na věku dítěte, ale na tom, jak to budou prožívat rodiče.
Znám z nejbližšího okolí dva případy:

1. Dvojčata 8 let – matka a otec se nesnáší, mluví nahlas před dětmi o rozhodnutí soudu a když si je „předávají“, matka je sbalí, pozdraví se s otcem a předá je ve dveřích.
2. Holčička 5 let – mamka s taťkou si normálně popovídají, v den předání maminka uvaří oběd, s tatínkem se všichni dohromady nají a pak je jde vyprovodit na metro, kde se rozloučí.

Dítě potřebuje vědět, že ten člověk, kterému „pečující“ rodič dítě předává, je hodný člověk, se kterým se dá vybudovat dobrý vztah. Pokud má maminka ráda tatínka, oblíbí si ho dítě a bude se k němu těšit. Pokud rodiče dokaží dělat alespoň něco dohromady, pak dítě cítí rodinu. Je jedno jestli ve dvou nebo ve dvanácti. Děti cítí i to, co neřekneme nahlas 🙂

To je indivuduální,záleží jak dítě snáší odloučení od rodiče,který ho má ve vlastní péči.Myslím,že čím dřív se s tímhle začne,tím lépe pro dítě i rodiče.Dítě má vždy rodiče dva,at už spolu rodiče žijí,nebo ne,takže je na místě,aby se společně podíleli i na výchově,a to co nejdřívě.Je to jen můj názor.