Jaký byl váš největší výprask?

No hlavně, zda jste se z toho poučili a zda jste už nikdy neudělali něco, za co byste zasloužili ještě větší výprask. Když na to vzpomínáš, tak určitě u tebe nastala nějaká změna hodnot, více si vážíš věcí a jsi zodpovědnější. Já někdy lituji, že jsem takový výprask nedostal, protože mnoho věcí mi dochází až 5 minut po dvanácté.

Největší výprask jsem dostala asi v sedmi letech, když jsem se první školní den vrátila domu, zahodila jsem aktovku a šla jsem k tetě, kde jsem strávila v podstatě celý den až do odpoledne, kde mě konečně našla mamka, která mezitím sjezdila na kole všechny ostatní příbuzné a následně mě hnala před sebou vodíkem na psa /řemen jsme doma neměli/. Ještě dlouho poté jsem měla trauma při pohledu na vodítko. Ale dostala jsem proto, že jsem nenechala doma vzkaz, kde jsem, ne proto, že jsem byla celý den pryč.

Výprask není trest, je to fakt kravina.

Máti o mě zlomila prádelní vařechu a nic, brnkačka. Jsem se jí vysmívala, jak potom chodila s tou „útočnou“ rukou týden ovázanou v obinadle. /;

Já poprvé dostala výprask ve svých 13ti letech, kdy mě protekčně tatínek dostal na střední školu, a kladl mi na srdce-neudělej ze mě vola, bylo těžké tě na školu dostat, opovaž se donést poznámku. Já i moje matka jsme se tomu smáli, protože jsem v životě poznámku nedostala
No.. bylo cvičení BZOP, v jídelně přednáška. Spolužák vyrušoval, házel papučí. Nahlas jsem ho pokárala ze strachu, že dostaneme všichni poznámku. No sakra! trhla jsem to já a on, jen mi dva-VYRUŠOVALA NA ŠKOLENÍ BOZP.
Přišla jsem domů, dostala jsem šlauchem od pračky tak, že jsem při jezení oběda, čočky, celý oběd proškytala.
Ještě ted, když si na to vzpomenu, jsem vytočená, za demenci profesora bez rozlišovací schopnosti, a na onoho spolužáka. Je to už 30let.
Sakva,to dostali jen holky?? 😁

Upravil/a: pizlicka