Jakto že mluvíme v duchu?

Je třeba si uvědomit, co je to řeč. Řečí oznamujeme výsledky svého myšlení a prožívání, má dorozumívací funkci pomocí určitého jazyka (češtiny, němčiny apod.)Je to zvukové vyjádření.

Jinak jde o o vztah jazyka, řečí a myšlení. My myslíme j pomocí jazyka – tvoříme věty, slova, která dostávají konkrétní podobu věty apod. Myšlení, jazyk a řeč jsou neodmyslitelně spojené.

Mluvíme o tzv. . „vnitřní řeče“, je to „řeč pro sebe“, kterou myslíme. . Pomocí ní formulujeme své myšlenky v určitém jazyce.. Někdy “přemýšlíme nahlas”

Vnitřní řeč je stručná a zkrácen Ve vnitřní řeči nejsou myšlenky dost ujasněné

Teprve tzv. vnější řečí člověk vyjadřuje své myšlenky “navenek”. Zvuková ppdoba – mluvená řeč, písemná podoba – psaná řeč.

protože ve skutečnosti nemá vědomí tělo ale tvá duše

…„mluvíme v duchu“…
To je pouhé rčení – ve skutečnosti v duchu nemluvíme, ale jen přemýšlíme, představujeme si (třeba i ´řeč´ – verbální projev).
😉