Jaké jsou výhody a nevýhody podlahového vytápění oproti radiátorům?

Výhody:

• Lepší distribuce tepla. Klasické sálavé radiátory se umísťují, zpravidla, pod okno. Z relativně malého topného tělesa stoupá vzduch vzhůru v malém „komínu“, teplý vzduch se, logicky, udržuje u stropu, to vyžaduje vyšší topný výkon, aby byla tepelná pohoda zajištěna i pro jiné obyvatele cimry, než pro ptáky, a taky mohou vznikat studená místa.
• Nižší teplota vody k vytápění. Voda v klasickém systému vytápění radiátory se ohřívá na 60 – 90°C, klasicky se radiátory dimensovaly na vodu teplou 80°C. Toho tepelným čerpadlem nedocílíš, takže, buďto musíš přitápět vodu jinak, nebo musíš mít hodně a velkých radiátorů, abys ty cimry vytopil i při teplotě vody kolem 40 – 50°C. To u podlahového topení odpadá – prostě vedeš hada pod celou podlahou, otápíš celou podlahu a cimru vytopíš, aniž bys v ní musel mít tři veliký radiátory.
• Menší prašnost, proto se podlahové topení montovalo do nemocnic. Teda, menší prašnost, pokud je podlaha čistá, samozřejmě.
• Vlhčí povětří v cimře. Skrze nižší otopnou teplotu se vzduch až tak nevysušuje.

Nevýhody:

• Vyšší pořizovací náklady, jak u novostavby, tak hlavně při rekonstrukci. Ano, pokud potřebuješ rekonstruovat topení, musíš sekat do stěny, tahat nový trubky. Ale to není nic oproti tomu, když musíš vyrubat všecky podlahy!
• Menší spolehlivost, horší opravitelnost. Logicky. Trubka, zvlášť měděná, ti jen tak nepoteče, radiátor, ventil, atp., ano. Když máš klasický radiátor, tak to jsou unifikivaný díly. Když teče, tak zajedeš, koupíš, relativně snadno a rychle ho vyměníš. Dobrý, není nalakovaný, ale topíš a detaily řešíš po topný saisoně. V nouzi nejvyšší radiátor odpojíš, zablinduješ, do cimry strčíš přímotop a zbytek barabizny ti topí. Když ti poteče ventil, spoj, někde v podlaze, tak vůbec než na to přijdeš a potom, neopravíš to Ein, Zwei, Piss. Musíš trhat parkety, palubky, plovoučku, dělat díru, opravíš to, ale nebude to ten, nebo nejpozději druhý, den. Náklady jsou, samozřejmě, úplně někde jinde. Vůbec, než přijdeš na to, kde a proč ti to teče, a taky, těžko, v nouzi nejvyšší, zablinduješ celou cimru. Není to tak jednoduchý.
• Dlouho trvá, než se cimra zahřeje. Logicky, teplota podlahy může bejt, podle norem, maximálně 29°C, pokud jde o místnosti jako kuchňa nebo koupelna, tak 35°C. Naopak, radiátor může mít klidně 95°C. Než tak zchládlou cimru vytopíš chvíli trvá. A nejde jenom o to, že jsi byl dva dny pryč, nemrzne a teď chceš zatopit. Jde o to, že já nespím v cimře, kde je, co já vím, 22°C. Tak, buďto, ubereš na radiátoru, nebo večer přiložíš, jdeš spát a ráno zase přiložíš. No, tak s podlahovým topením je to na dýl.

K vyhodam, co uvedl Filip, bych jeste dodala, ze je to uzasne, pokud mate male deti, ktere lezou nebo si hraji na zemi. A velice prijemne je podlahove topeni v koupelne a v kuchyni.

U podlahového topení je NEVÝHODA, že trvá dlouho než se zahřeje. Při regulaci, je pomalá reakce (dlouho trvá).
Děti jsou malé pár let. Klouby a oběhový systém, vám poděkují celý život. V koupelně prima.
Problémy s opravami. Topení v domě, má nějakou životnost.
Při poruše, je oprava velmi komplikovaná a nákladná (vysoké náklady jsou i pořizovací.
Musí být velmi dobrá izolace (jinak nižší účinnost).
Další problém je rozmístění nábytku (nohy) i krytiny (vinyl, keramika).
Nábytek musí být na nohách. Nebo kombinace obou druhů topení, v některých místnostech (kuchyň, binec pod linkou 😉 robot bude stále v provozu a uklízet).
Problém může mít lednice (malé nožičky). V kuchyni není podlahové topení úplně ideální…
Místnosti bez koberců, koberečků, dřeva/parket. Což někdo uvítá 😉

Upravil/a: da ny

Protože teplo neustále stoupá celoplošně vzhůru, je při každém pohybu prach v ovzduší.