Jaká kultura vznikala v izraelských národech?

„Izrael má díky rozmanitosti své populace nesmírně bohatou kulturu. Všichni příchozí si s sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk. Izrael je jedinou zemí na světě, v níž se život a události odvíjejí podle židovského kalendáře.“

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Izrael
–
Nemělo jít o slovo samaritánství, které je spojené se Samaritány?
Něco o nich
http://www.roz­hlas.cz/nabozen­stvi/zpravy/_zpra­va/samaritani-jeste-ziji--591238

V hebrejském odkazu najdete dotazy, které se týkají Samaritánů.

Je pravda, že jsou velmi pohostinní a jsou hrdí na své dědictví. Ano. Neexistuje žádný Samaritán, který nedodržuje tradici komunity, a je si vědom toho, jaký význam má pro zachování společenství. Jde především o dodržování toho, co je napsané v Tóře.

https://www.shom­ronim.co.il/5-2/
https://www.shom­ronim.co.il/23-2/

http://www.my­ty.info/view.php?cis­loclanku=2007030005

Najdete dvě verze jejich původu,

1. Podle oblasti Samaří, do níž museli přesídli.
2. Oni sami se nazývají „ochránci“ od shomerim , protože chránili pravé náboženství Izraelitů.

--

Upravil/a: annas

To je několik otázek najednou.
Ano, starověcí Izraelité obchodovali se sousedními národy. V některých oborech byli dobří, v jiných ne tak moc. Například stavbu prvního (Šalamounova) chrámu řídil egyptský stavitel Híram a přímo v bibli se píše, jaký materiál a odkud byl pořizován.
V kultuře Izraelitů vždy dominovala literatura. Nevěnovali se nijak zvlášť malířství, sochařství nebo stavitelství ale písemných památek, často nábožensko-filosofického zaměření, vzniklo ohromné množství.
Pomoc je nazývána „samaritánství“ podle podobenství o milosrdném Samaritánovi (tedy z města Samaří), které je obsaženo v Lukášově evangeliu. Podobenství bylo ve své době kontroverzní, protože lidé z Jeruzaléma a lidé se Samaří se neměli rádi. Ježíš zde ukazuje, že i nepříteli je třeba pomáhat. Časem se výklad podobenství posunul, tehdy by se například nikdo nedivil, že kněz ani levita se člověku, který vypadá jako mrtvý, vyhnuli. Oni se totiž, kvůli své rituální čistotě, nesměli dotýkat mrtvol a krve.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Podobenstv%C3%AD_o_­milosrdn%C3%A9m_S­amarit%C3%A1no­vi

Nechtěl jsem na tak složitou otázku odpovídat, zvlášť když o tom vím kulový. Ale aspoň pár zlomků:
Jede pan Kohn a pan Roubíček ve vlaku a povídají si o tom, kdo byl ze slavných osobností Žid. Roubíček: „Poslouchaj, Kohn, byl ten Einstein Žid?”
Kohn: „To víte, že byl.”
Roubíček: „A co Chaplin, ten taky?”
Kohn: „No to se rozumí, že ano.”
Roubíček: „Ježišimaria…”
Kohn: „No, tak to byli taky Židi!”

Je jasné, že ústřední postavou izr. kultu a kultury byl vždy Bůh. Křesťanství je taky ze židovství, nepřímo i islám. Po vyhnání izraelců v 2–3 století, zřejmě ochabl jejich zájem o zemědělství- nebyli na svém a ve své zemi, a tak se věnovali hlavně obchodu. Krom toho to jejich duchovní zaměření vedlo průběžně i k dalším produktům, někdy dobrým, jindy ne. Autory mnohých testů v moderní psychologii jsou právě Židé. Bohužel zřemě s Židy souvisí i vynález komunismu, nesporný je i jejich vliv v zednářských ložích.
Duchovní zaměření se projevuje třeba i v hudbě a pop music – z bezpočtu takovýchto jednoduchých nádherných písní namátkou píseň o bratrské svornosti: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=RCzUWap9rm0 nebo známý vítězný eurovisionsong „Hallelujah“: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=C33kO3fvjkI
Tady je jedna z méně známých písniček od legendární zpěvačky s jemenskými kořeny – Ofra Hazy(píseň písní): https://www.y­outube.com/wat­ch?v=byjqFnWj9P0 Jemenská, andaluzská i arabská kultura se prolíná židovskou, jak vidímé třeba u této novodobé krásky, jinak zpívající spíš ortodoxní songy, běžně zpívané v izraelských talentových soutěžích: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=-jcjMjHVkgA (tedy kromě kultury, kterou si domů Izraelci přinesli ze světa)
Tady je populární Yerushalayim shel zahav, v češtině nazpívaný Pavlínou Jíšovou: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=tbdgA_aw­Z8I
Pěkná je i Izraelská státní hymna – Hatikva(naděje): https://www.y­outube.com/wat­ch?v=wtqAFP5E1b8 Touha po vlastní zemi je tedy dalším tématem kultury, třeba i v této další pěkné písni: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=UNdXqxoclXU

Upravil/a: EKSOT123