Jak zvládali naši předci ekonomické krize bez sociálních sítí a psychologů?

Ekonomické krize dřív? Vývařovny polévek, charity, hlad, nárůst sebevražd. Ne, sociální sítě nebyly a psychologové na každou bolístku také ne.

Sociální sítě, s tím nemají co dělat
Jen zhoršují situaci (náladu) a tam kde jsou dostupné, se lidé dostali dříve k informacím – k k faktům. upraveným informacím, zkresleným a k těm, s moderním výrazem – dezinformacím.
Jak zvládali ekonomické krize?
Podobně, jako dnes.
Záleží na sociální vrstvě, ke které patří. Někdo vydělá, jiný prodělá, krachne, padá na ústa. Padá do chudoby, ale zřídka trpí (umírají) hlady (západní společnost).
NESPOKOJENOST, HLAD, BÍDA, SVRAB A NEŠTOVICE, POHROMY, VÁLKY,
vždy na čas sblíží (solidarita) DŘÍVE, VÍCE, NEŽ DNES. Byla to nutnost!!!!
Naši předci nebyli zchoulostivělé bábovky, měli zdravý selský rozum a pod sebezáchovy.
V plánovaném hospodářství (1948 – 1989), se takové krize „neprojevovaly“ 😉 Žádné krachy na burzách, bank, nezaměstnanost…). Maximálně se nějaké zboží (nedostatkové, žádané) zdražilo. Případně nějaký čas nebylo na trhu (pro nedostatek valut a díky studené válce, třeba v létě pomeranče banány = a díky tomu byly generace zdravější 😉.
Nechyběly věci nezbytné pro život, na ty ve zmíněných časech plínovaného hospodářství u nás, bylo vždy 😄 Hlad do ulic, nikoho nehnal 😄

A jak sociální síť, nebo psycholog, řeší zvládání ekonomické Krise, můžeš mi prozradit? 🤓 To jako půjde s tebou, ten psycholog a ‚prosímvás, pane velkotovárník, tady Pepa je už půl roku bez práce, nemohl byste ho zaměstnat alespoň na čtyři hodiny denně, třeba u skladu, nebo u hajzlů?‘ 🤪🤦‍♀️

Vždyť to nedává jakýkoli smysl, prosímtě! 🙄

Především, dřív nebyly ekonomické Krise, protože nebyla ekonomika, až tak jednoduchý to je.

Byla wojna, furt byla nějaká wojna, hen Turek u Wiedni, tam Mongol u uherskejch hranic, nebo Švédi na mostě, a taky Braniboři v Čechách.

Když nebyli Švédi na mostě, Braniboři v Čechách, Mongol u uherskejch hranic či Turek u Wiedni, tak jsme se mleli mezi sebou – aby ta wojna nestála. Kvůli píčovinám, úplným hovadinám – kvůli bohům, že jeden ho chtěl světit zelenýho, druhej fialovýho. Kvůli čemukoli, kdykoli, kdekoli. Obecně brachiálního násilí bylo ve společnosti mnohem víc.

Když nebyla vražedná wojna, byly jiný vražedný vlivy. Stačila tuhá a delší zima, z toho plynoucí neúroda a chasníci a děwky sprostí padali, jak huby po dešti. Vražedná sračka mordovala Čechy, Moravu a Slovensko tiež ještě v 19. století. Nemáte u vás někde cholerovej kříž? Sicher máte – no tak! 🙄 Krysy dotáhly mor, penicilin nebyl, léčit se to nemělo, decimovalo to město za městem. A tak by šlo pokračovat do nekonečna.

Chasníci s tím ale byli víc vklidu, protože nebyli gramotní. Bylo to něco, jako dneska musulmani & Arabačeland: chcípl ti velbloud? Allah tě trestá. Stará skapala při porodu? Allah dopustil. Allah buď pochválen! 🤪🤷‍♀️

Jakákoli soudnost prostě nebyla. Ostatně odkládají to i smolné knihy: vyšetřovat neuměli, žádné kriminalistické techniky neznali, nic, ani trasologii. Za všecko mohlo uhranutí, čarodějnice, bůh dopustil.

Společnost se začala zgramotňovat až s industrialisací.

Po Verneuerte Landesordnung, když se zavedlo tuhý člověčenství, byl nevolník připoután k panství, a bez přivolení patrimoniální správy si nesměl, pomalu, ani usrat. Když už si, vůbec, někdo všiml, že tady ten chasnickej synek je nějak abnormálně inteligentní a talentovaný, měl tři možnosti: 1. církev – kněz, mnich, 2. řemeslo a za 3. patrinoniální správa. Ostatně, to byla velká slabina celé evropské civilisace, že plýtvala talenty a táhne se to s námi dosud.

Dobře, ale když se tuhý člověčenství zrušilo, chasník mohl z panství odejít do města, tak se začaly ledy hejbat. Pomalu, ale začaly.

Chasník si moc neposloužil, ale jeho fakani už to měli lepší protože i velkotovárník si spočítal, že je pro něj hodnotnější dělník, co umí přečíst výkresa, než negramot.

Zároveň se, alespoň trochu, zlepšovala medicína, hlavně hygiena, vědělo se o kontaminaci vody, vznikaly první špitály s odborným personálem, atp. Na druhý straně, teprve teď, začaly přicházet opravdu ekonomické Krise, skrze nabídku a poptávku.

Zpočátku se s nimi společnost nedokázala vypořádat vůbec, protože všecko jelo v patrimoniálním módu, a tak to byl lenní pán, kdo byl povinen se starat, velkotovárník tuhle povinnost neměl.

Jak vznikla občanská společnost, vzniklo domovské právo, jo, no a povinnosti patrimoniální správy přešly na obce. Jenže, obce na to neměly.

Takže, když došlo k nějaký krisi, propuštění, dělňasi neměli do huby a kde hlavu složit, četnictvo je lifrovalo na domovskou obec.

To, samozřejmě, bylo neudržitelné, protože obce na to neměly, a až Krise pominula, neměl kdo makat.

Tak začaly vznikat odbory, dělnický spolky, v tý době vznikaj kampeličky a vkladní knížky, nemocenský pokladny, etc., etc., etc.

Životní standard tehdejší doby byl jiný, to, co je dneska samozřejmost, byl luxus. Krise se, třeba, nedotýkaly pracovníků v zemědělství, protože žrát a dojít se musí furt, na druhý straně byly nižší mzdy, ale zase spousta deputátů.

Skutečné Krise, po Velký válce, dopadaly hlavně na nekvalifikované dělnictvo. Byly žebračenky, poukázka na Kč 10.00 / tejden, kdo měl fakany, tak o trochu víc, kterou bylo možný, ve vybraných obchodech, směnit za základní potraviny. Když to trvalo dýl, byly i ošatěnky. Jenže, ani na žebračenky neměl nárok každý, i jejich podpora byla omezená, a pak jedině chudinský zaopatření na domovský obci.

Stálo to za hovno, kdyby to nestálo za hovno, nebylo by dělnický hnutí, tábory lidu, demonstrace a střílení do dělníků, a po roce 1945 by KSČ neměla takovou legitimitu, jakou měla, úplně jednoduše.

Jenže lidi se nehnípali v sobě, nežili v nějakých illusích, představách, jako dneska. Dneska je každej blbec gramotný, až mu to škodí!

Si pusti taky nějaký dobový Kino, občas, třeba Hej, rup! (1934), abys pochopil, jak se k tomu zhruba stavěli.

Dneska mají píčusové všecko, líní jsou jak vši, představy mají škoda mluvit, a pak je ofoukne, nebo jim v práci řekne kolega slovo, a už jdou marodit a hlavou! 🙄

Když byl někdo v minulosti fakt ‚blázen‘, tak pokud nebyl z lepší rodiny, končil v blázincích na obecní outratu, a to nebylo žádné hejchuchu tralala. Každá Familie si hleděla, pokud to jenom trochu šlo, aby ten ‚blázen‘ do blázince nemusel.

Byla úplně jiná doba, prostě, ve všem. Kdyby byli tací sráčí, jako dneska, tak už tu dávno nejsme! 🙄

Jednoduše věděli, že běžně patří k životu. Vlastně je i žili.

V zásadě nejde zase o nic méně než o prosté VLASTNÍ PŘESVĚDČENÍ. To ono je tím „kouzlem“, to je celý ten „příběh“. 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️