Jak vznikly zeměpisné názvy po nějakých lidech? Jak se to dělo?

Jak vznikaly? Někdy po objeviteli, , jindy podle významných osobností., tedy na jejich počest. Obce po zakladatelích, podle místa založení atd.

Některé názvy obcí po „špatných mrtvých“ se vlivem okolností měnily, stejně jako názvy ulic.

Viz moje otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-spravne-1-ze-v-nazvu-ulic-spatni-mrtvi-ustoupi-spravnym-mrtvym-ci-2-na-hrbitove-starsi-mrtvi-ustoupi-mladsim

Doplňuji stručné původy názvů obcí, které zmínil Klumprt. Moravské jsou přímo v historie,. jiné jsem čerpala z místopisu českých obcí.

Samozřejmě pokud to někoho zajímá.

Jindřichův Hradec – zakladatel Jindřich Vítkovec před r. 1200

Havlíčkův Brod – původné Německý Brod – celkem jasné
https://havlickuv-brod.mistecko­.cz/rubriky/ne­co-o-mnestu-a-okoli/historie

Kardašova Řečice – význam slova řečice – zdrobněle říčka. Karadašová Řečice . město umístěné nad výtokem vody z rybníka Kardaš. Ten podle majitele jméněm Kardaš . Příjmení je odvozené z křestního jména Karel, nebo od kardat = trestat. Kardaš je jihoslavanský bratr, ale to Moldanová vylučuje.

Hrochův Týnec – https://www.hrochuv­tynec.cz/

Golčův Jeníkov – https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-je-golcuv-jenikov-jenikovem

Heřmanův Městec – městec je “mrtvý tvar pro zdrobnělé slovo od město. Toto město bylo pravděpodobné založené Heřmanem z Mrdic asi počátkem 14. století Drželi jej jeho synové kl tvrzi Mrdice = Mrtice

Mrdat – bylo to vyjádření pro kývavý pohyb – typický třeba pro rákosí, tedy o porost rostoucí v mokřadech. Slovní kmen mrt- (s „t“ na konci) souvisí zase se slovem „mrtvý“. Takže původní smysl sledovaného vlastního jména může být mrtvá půda = bažiny a na ní rostoucí rákosí."

Vysvětlení původu. uvedeného slova.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaky-je-puvod-slova-mrdnik

Upravil/a: annas

Často objevitel navrhne pojmenování a většinou mu to projde. U měst a států je to jinak, jejich názvy se často mění. Když tedy Cook objevil jisté souostroví v Tichomoří, zůstalo mu jméno Cookovy ostrovy. Jindy se vychází z domorodého pojmenování, jako např. v případě Hawaii.

Domorodci většinou nová jména po objevitelích ignorují. A ty jsou jen v našich atlasech.

Mně spíš zajímají názvy jako Jindřichův Hradec, Havlíčkův Brod, Kardašova Řečice, Golčův Jeníkov, Heřmanův Městec, Hrochův Týnec …

Dříve, když ještě neexistovaly úřady a geografické komise, to fungovalo tak, že každý všemu říkal tak, jak chtěl. Takže když někdo z jakýchkoliv důvodů začal něčemu nějak říkat, tak buď se to ostatním líbilo a začali to používat taky, nebo to zapadlo. Pokud se nějakému místu říká podle osoby, tak to mohlo být buď proto, že to té osobě nějak patřilo (že tam hospodařila nebo panovala), nebo to místo objevila či popsala, nebo tam bydlela nebo to místo navštívila či se jí tam něco významného přihodilo, nebo to někdo pojmenoval na její počest (tedy jí to vlastně symbolicky „věnoval“). Například když tramvaják Vomáčka v nějaké zatáčce vykolejí a probourá zeď, tak pak ještě sto let budou tramvajáci tomu místu říkat „Vomáčkova zatáčka“. Pokud se města jmenují podle svatých, dost často to bývá podle zasvěcení místního kostela, což je zase svým způsobem „věnování“ a záleží to na tom, kdo má ke kterému světci jaký vztah – buď to může být jeho národní světec, nebo může ten světec být patronem pro nějakou činnost nebo situaci, nebo mohl být někomu blízký svou povahou a svými činy, anebo prostě někdo dostal darem kus ostatků toho světce.