Jak vzniklo sloveso orientovat? Má souvislost s exotickým orientem?

Odpoveď byla označena jako užitečná

"orientovat (se) ‘určovat (svou) polohu, směřovat (se)’, orientace, orientační.

K nám se slovo dostalo z francouzštiny z orienter (případně ještě přes něm. orientieren tv.), vlastně ‘určovat východ’, od fr. orient ‘východ’.

Srov. :orientální.

orientální ‘východní’, orientalistika, orientalista. Přes moderní evropské . jazyky z lat. orientālis tv. od oriēns (gen. orientis) ‘východ’, vlastně ‘vycházející’, původně přech. přít. od orīrī ‘povstávat, vznikat’. "

Jiří Rejzek Etymologický slovník
–
Jak vyplývá z původu slova , do češtiny se slovo nedostalo přímo z latiny, ale z francouzštiny, zřejmě prostřednictvím němčiny, jak uvádí J. Rejzek.

1. Orient = východ, místo, kde vychází,. „povstává“ slunce,. Orient je dnes archaický výraz pro Asii.

Podrobnosti v odkazu . Stejně jako použití slova orient z pohledu historie.

https://cs.qwe­.wiki/wiki/Ori­ent
https://cs.qwe­.wiki/wiki/Ori­ent_(disambigu­ation)

2. Ještě významy slova orientovat (se) . těch je mnohem v íc.

"Slovesa orientovati i zvratného orientovati se užívá se v několika významech, jak je uvádí Příruční slovník jazyka českého.

Základní význam je ‚určovati vlastní polohu v nějakém prostoru, vyznat se v nějakém prostoru nebo krajině‘, na př.: orientovali se v neznámé krajině; prošli jsme městem, abychom se orientovali.

Jemu je blízký význam ‚míti jistou polohu vzhledem k stranám světovým‘, zpravidla ve spojení býti orientován, na př.: basilika na východ orientovaná; čtvercovitá základna pyramid bývá orientována podle světových stran. Další význam blízký tomuto je ‚dávati něčemu jistý směr, býti zbýti zaměřen jistým směrem‘, na př.: eufonie je orientována převážně k samohláskám.. " více v odkazu:

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=4523

Upravil/a: annas

Ano, je to podle latinského oriens, znamenající východ. Zřejmě podle kostelů, které byly většinou svým oltářem orientované ke Svaté zemi, tedy zhruba k východu.