Avatar uživatele
Rohlik

Jak vzniklo to, že se od zásnub má konat svatba „do roka a do dne“?

Říká se, že když muž požádá ženu o ruku a ta řekne ano, tak by svatba měla být do roka a do dne. Jak to vzniklo?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, marci1 před 1774 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

I zásnuby mají svou historii

"První zmínky o zásnubách západního typu pochází z židovské Tóry a souvisí s Abrahámovým příběhem.

V souboru rabínských diskuzí o zákonu a etice zvaném talmud se objevuje rozdělení vzniku manželského závazku na dvě části: na zásnuby a svatbu – zásnuby mění společenský stav páru, zatímco svatba představuje právní ustanovení této změny sociálního stavu. Při zásnubách dával ženich nevěstinu otci symbolickou sumu za ztrátu dcery a dívka dostávala prsten zdobený domkem, který značil jejich společnou budoucnost.

Hebrejské zvyky okolo sňatku později převzali staří Řekové, ačkoliv během rituálů stačilo potvrdit závazek ústně před svědky. Předání prstenu si z judaismu vypůjčilo římské rodinné právo a snoubenec kroužek daroval své vyvolené po vyjádření svých záměrů na zásnubní hostině.

Ve starověku a středověku, podobně je tomu tak v některých oblastech světa i dnes, předání zásnubního prstenu a následným oslavám zpravidla předcházelo vyjednávání rodin obou snoubenců o cenu nevěsty a její věno. Nevěsta a ženich mívali často pouze omezený vliv na průběh celého aktu – od těch, kteří přijali rozhodnutí rodičů jako hotovou věc, po ty, kteří měli při výběru partnera právo veta. Zasnoubení si často žádalo kromě požehnání rodičů i souhlas místního duchovního. Teprve poté se mohly měnit sliby a podepisovat smlouvy, které následovaly náležité oslavy.

U nás stanovil pravidla etikety zásnub Guth-Jarkovský

Které to jsou, se dovíte dál
.
Proč svatba za rok?

"Od této chvíle (zasnoubení) spolu snoubenci tráví více volného času a neměli by se účastnit společenských akcí jeden bez druhého.

Nehodí se dále, aby délka zasnoubení klesla pod šest měsíců – přípravy na svatbu zaberou spoustu času a nikdo se nechce příliš stresovat, že? – nebo aby přesáhla jeden rok. Což vlastně platí do současnosti.

Striktní morálka konce 19. století by se nám již mohla zdát zcela pasé, přesto se určité postupy dochovaly dodnes – žádost o ruku v kruhu rodinném a předání prstenu před nevěstinými rodiči zůstává nedostižným ideálem všech romantických duší. Záleží pouze na páru, kolik příruček společenských pravidel přečetl a nakolik chce dodržovat tradice, ať už obecné, nebo rodinné."

https://www.ep­pi.cz/jak-spravne-na-zasnuby/vse-co-je-treba-vedet-o-zasnubach


Shrnutí – svatba za rok

  1. Čas na přípravu svatby
  2. Jakýsi symbol toho, že ti dva berou vztah vážně, že se svatbou počítají, navštěvují různé akce jen spolu.
  3. Jak je vidět i z historie, řešily se i majetkové poměry. – věno,. případné zrušení zasnoubení, vrácení darů, svatební smlouva atd. I když zde šlo víc o rodiče.
  4. Zůstala tradice, ale zda se vždy dodržuje, těžko říct.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
marci1

Je to tradice. Rok je totiž ideální dobou, za jak dlouhou se dá svatba bez problému naplánovat a připravit. 🙂
https://www.prste­ny.cz/blog/zas­nubni-prsteny-a-zasnuby-drive-a-nyni
https://www.mgma­gazine.cz/tra­dice/zasnuby-nezapomenuty-ritual.html

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek