K šik obleku se vztahuje:

1.šik – původně pravopisně chic i v češtině = hovorové – vkusný, společensky bezvadný. Z fr. chic tv. (případně přes něm. schick) a to zase přejato přes dněm. z něm.d. Schick‘správnost, přiměřenost’ od schicken.

Přídavné jméno nesklonné, může být i příslovce – vkusně, bezvadně.. Stejně tak podstatné jméno šik = vkusnost, elegance, ladnost.

2. šik – podst. jm. – ze slovenštiny, tam z maď. – falešné zlato n. stříbro, pozlátko;
takže i oblek může být v tomto směru šik – jen pozlátko, něco falešného …

3. šik – -příslovce – přísl. šikmo, napříč – základ – z němčiny – schiec – i takový může být oblek – šikmo, napříč střižený.

Poslední význam:
4. šik – řada vojáků, pořádek vojenský, z něm. – doložené od 14. století – ze střhn. schick – způsob; místo, kde je něco uspořádáno’, schicken ‘působit, pořádat, připravovat

Takže jak uvádí Rejzek, šik 1 i šik 4 mají společný německý základ schicken.

Etymologické slovníky

z francouzského výrazu „chic“ (vysl. [šik]) s významem „elegantní“, „šmrncovní“.
S českým „šikem“ coby vojenskou jednotkou to tedy nemá pranic společného.
Doplňuji:
K doplnění v diskuzi: to už jsem si musel vzít na pomoc etymologický slovník. Cituji: „šik (1) – ‘uspořádaný, semknutý útvar’, šikovat, šikovatel, sešikovat. Stč. šik
‘řád, způsob, pořádek’. Ze stř[edohornoně­meckého]. schic ‘způsob; místo, kde je něco uspořádáno’, schicken ‘působit, pořádat, připravovat’,jež je asi vzdáleně příbuzné se :skočit. Srov. i :šik2, :šikovný,
:šiknout se“ (viz již uvedený druhý význam). (Rejzek, J.:: „Český etymologický slovník“, LEDA Praha 2002: 662.)

Upravil/a: quentos