Jak vznikaly malé kamenolomy u obcí?

Záleží kterou dobu máš na mysli. Podmínky a pravidla se měnila. Už hodně dlouho můžeš těžit kámen pouze na svém pozemku a dnes ještě se státním povolením z horního úřadu. U nás bylo v okolí několik lomů, řada jich byla soukromých, jeden byl panský a také jsme měli obecní lom.

V okolí svého rodiště si pamatuji několik lokalit kde místní těžili kámen. Nazývali je skalou nebo skalkou a pojmenovávali po majiteli pozemku. Se souhlasem vlastníka zde kámen mohla lámat nejen jeho rodina, ale i sousedé. Musím se pochlubit, že jsem v tamní lokalitě majitelem jedné z posledních „skal“, které se dodnes podle mojí prabáby říká Vinklerka.

Upravil/a: dudu

Z kamene se staví stále, pokud chci kvalitní dílo a ne nějaké náhražky. Lom vznikne snadno, prostě se otevře v lokalitě, kde je kámen a po dohodě s úřady. Ideální je, když mě ten pozemek patří.

Jak už tady chlapi píšou, je to krásná ukázka, jak se časy mění.
Dřív se písek do betonu vybíral z místních potoků a písek (zvětralá žula nebo něco podobného) do malty kopal po lesích a neplodných plochách. Podobně jako ten kámen se většinou používal místní. Můj dům i stodola je z místních šutrů (durbachity, aplity), většinou neopracovaných, velmi různorodých a často i dost navětralých.
Byl to levnější materiál i doprava. Také ekologičtější.
Dnes jsou na všechno stavební normy, horní zákon, předpisy a i kdyby bylo povolené z takového materiálu stavět a ho dobývat, lidi jdou radši do práce, vydělají peníze, a pak si to koupí.

Upravil/a: EKSOT123

Kamelonolomy nevím. Ale vím, že kdysi dávno bylo běžné si svépomocí nakopat hlínu a vypálit cihly. Prostě se jen vybral z dostupných pozemků ten, kde byl vhodný jíl …