Jak vypadal váš první den v posilovně?

V posilovně jsem byl jen jednou za účelem reportáže s místním kulturistou a víckrát jsem tam už nešel. První a poslední dojem: smrad, který mě málem porazil!

Poprvé jsme tam šli v rámci tělesné výchovy na OA. Nejdříve byla prohlídka a pak jsme si mohli vybrat, na čem budeme cvičit.

Vykoulené oči, překvapené pohledy na různé stroje a chvilku stud. Pak už to šlo a oblíbil jsem si pár strojů. Za rady a mentora jsem si zaplatil a byl jsem spokojen, sám mi i sestavil jídelníček. Profík trumfy nevyzradí zadarmo!

To už si fakt nepamatuju. Ale myslím, že jsem prostě oťukával stroje, zkoušel to, ale jako věděl jsem jak se na plno z nich cvičí, už jsem měl možnost to vidět a zajímal jsem se o to. Navíc jsem už před první návštěvou posilovny cvičil doma. I když jen se dvěma malými činkami. Plus samozřejmě klasické cviky s váhou těla. Teda hlavně kliky, dřepy – o moc víc jsem jich nedělal, občas sedy lehy.
Trenéra nikdy, zbytečnost a utrácení pro liné lidi, kteří si neumějí najít (sami naučit), jak se správně cvičí. Někteří chtějí trenéta jen vyloženě na to, aby měli někoho, kdo je do toho bude nutit.
Pro mě zbytečnost.

Během studia na vysoké škole jsem do posilovny chodil s učitelem, později jsem si jednou nechal poradit od trenéra. Teď už možná skoro 10 let do posilovny nechodím. Přestal jsem, protože mě to nebavilo a protože kamarádi mi nabídli bruslení a stolní tenis a to mě bavilo víc.

V posilovně je důležité vědět, jestli chceme posilovat, nebo hubnout. Na hubnutí potřebujeme aerobní činnost, jako je třeba to bruslení, nemá smysl zvedat těžká závaží a po chvíli přestat, protože už nemůžeme.

Šel jsem tam s kamarádem, který mi předvedl možnou jednoduchou sestavu pro začátek.

Mám to jako Kepler. Jednou jsem tam byla se známou, která mě ukecala, ale ten puch mě vyhnal ven! 🙂

Nikdy jsem v posilovně necvičil.