Usoman

Jak velký problém představuje pro refraktorové dalekohledy s azimutovou montáží rotace Země?

Dá se pohodě pozorovat třeba Jupiter a jeho měsíce či jiné blízké objekty tímto dalekohledem (do 4 000 kč, jsem začátečník)? Za jak dlouho to kvůli rotaci planety uhne z pohledu? Je to v řádu minut nebo desítek vteřin?

Odpovědět

Zajímavá 1 před 2062 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 4 příspěvky, nejnovější před 2062 dny

Odpovědi

Kepler

Jestli jde o refraktor nebo reflektor je úplně jedno. Rozhodující je, kolik úhlových stupňů či minut objektiv zabírá, tedy záleží to i na zvoleném přiblížení. Pro menší dalekohledy azimutální montáž postačí, posuv objektu se dá korigovat občasně ručně. Pro velké dalekohledy s velkým přiblížením je nutná paralaktická montáž, zvláště při pořizování foto s dlouhou expozicí. Tato montáž umožňuje sledování objektu pomocí hodinového strojku, nebo elektropohonem.
Ještě doplňuju: Jupiter a jeho čtyři Galilejiho měsíce jsem v pohodě pozoroval i vlastnoručně vyrobeným „brejlákem“ o přiblížení 40×.

Upravil/a: Kepler

0 před 2062 dny

0 Nominace Nahlásit

Edison

Za minutu udělá celá obloha pohyb jednu úhlovou minutu. Na pozorování planet se používají silnější zvětšení, takže menší zorné pole. Zorné pole o šířce jedné úhlové minuty tedy objekt zcela přejede za jednu minutu.

Mimochodem… zítra mi přivezou newtona 150/750 na EQ3. Dnes jsem nakoupil pár doplňků.

Upravil/a: Edison

0 před 2062 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Kepler

Edison: mně to vychází jinak: za jednu minutu dělá úhlový posun 15 minut, tedy asi půlku Měsíce v úplňku. Doufám, že jsem se nesekl.

před 2062 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Jsi mě teď znejistěl… Já vycházel z časové minuty… a to je asi chyba… Takže jsem se spíš v rychklosti, ve který to píšu seknul já… v předpokladu jednoduchosti…

Tímto se hluboce omlouvám a kaji…

před 2062 dny Odpovědět Nahlásit

Kepler

Můj výpočet byl 360*60 = počet úlových minut za den. Tohle jsem vydělil 24*60 a vyšlo mi to těch 15. Jenže jsem to taky nedomyslel úplně – tohle platí jen jako maximum. S přibližováním s ke světovému pólu ten úhlový posun klesá až třeba u Polárky (α Ursae Minoris) je úplně malinký.

před 2062 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Musíme si říct, kolik úhlových minut má úhlový stupeň. Tam je jádro pudla. A úhlová minuta zůstává neměnná, je to pořád úhlová minuta. V astronomii se ovšem nepočítaj polohy objektů vzhledem k pozorovateli, to by moc nefungovalo, ale vzhledem k nebezské klenbě osově ustavené k polární ose. Tam platí, cos teď napsal. Ale vzhledem k pozorovateli platí co, cos napsal prvně. Rozdíl není v úhlech, ale v úhlových rychlostech, které jsou konstantní vzhledem nikoli k pozorovateli, ale vzhledem k polární ose. Vím to, protože jedním blbým dotazem jsem na tento pohyb pozapoměl.

před 2062 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda