Nebyla to revoluce, ale , bolševický převrat.
Rozdílné názory v Dumě. V březnu, nová vláda, car abdikoval! Lenin se
vrátil z exilu v dubnu. V říjnu – svržení, prozatímní vlády.
„Hesla jako „Mír, půdu a chléb“ nebo „Všechnu moc sovětům“
získala podporu mezi dělníky a vojáky.“
Tedy těžko.
Putinovi důvěřuje asi 65% národa (je tam cenzura).
Má podporu více než 75% obyvatel Ruska.
Chybí opozice a lidé mají strach a chtějí žít v klidu…
Mezi „hlavouny“, panuje shoda… Věř, že dokud je tam Putin, není tak
zle… oni jsou tam, horší „vlčáci“ 😕
Amerika/západ, sotva „vychová“, někoho, jako byl Lenin, či TGM. Tak, aby
s příjezdem „domů“, návratem, získal, na svou stranu většinu
(nespokojeného" národa.
REFORMY, JAKO ZA CARA (Mikuláš II.), TAM NIKDO NECHYSTÁ . Ruská Duma,
souzní s Putinem, už celé roky. VLÁDA JE FUNKČNÍ (zatím), v roce
1917 nebyla (bída, reformy neprovedla žádné).
Svého prezidenta, velmi podporuje (svou ústavou, umožňuje Putinovi, být
stále u moci a rozkol, prozatím nehrozí).
Tehdy (1917/1918), šlo o likvidaci vlivu feudálů v Evropě.
Nepřítelem běhen války bylo Německo a proti němu pak válčila nejen
Evropa, ale i USA (v obou, až na poslední chvíli).
Lidé v Rusku, mají dostatek nafty a benzínu. Hlad a nedostatek potravin
nemají (výpadky jsou krátkodobé, lokální). Zboží, na které byli zvyklí
(západní), nahrazuje jiné a tamní produkce. Rusko je soběstačné a
základních potravin (i vodky i kaviáru, tabáku), mají dostatek. 😉
Díky sankcím, i válce, inflaci mají, koupěschopnost obyvatel se snížila
(jako u nás).
Potraviny obecně jsou dražší a drahé......
„Typický Čech je asi třikrát materiálně bohatší a nesrovnatelně
svobodnější než průměrný Rus…“
Upravil/a: da ny
| 0 Nominace Nahlásit |
Teď někdy asi těžko, pro uskutečnění revoluce musí být podmínky a hlavně je k tomu potřeba vůdce.
| 0 Nominace Nahlásit |

To nebyla revoluce. Pokud používá pár jedinců určité termíny ,pak to nemusí platit pro všechny. Byl to převrat.
| 0 Nominace Nahlásit |
To by mě také zajímalo! Bohužel moc hodnověrných informací není,
navíc se určitě liší nálady mezi mladými vzdělanými v Moskvě nebo
Pitěru a lidmi někde v gubernicích.
Současná válka přinesla řádově více mrtvých nebo zmrzačených mužů
než třeba Afgánistát, takže dopady na společnost to musí mít. NA druhou
stranu gdemokracie tam není, nějaké protiválečné demonstrace jak v USA za
doby „Vietnamu“ tam nehrozí. Takže jak moc hrozí pád současné
věrchušky je fakt ve hvězdách.
| 0 Nominace Nahlásit |
Když nejsou informace, nastupují konspirační teorie. 😁 Čím víc
sankcí, tím větší nutnost být soběstační a semknutí.
Zatím se jako neklidný jeví hlavně Západ Evropy. Eurounijni vlajky se tam
pálily už za covidu. Uvidíme, jak dlouho si to řízené zelené chudnutí, a
výměnu obyvatelstva za ilegály nechají lidé v EU a Británii líbit. Firmy
se odstěhují, ale lidé vyjdou do ulic. Dnes jsem se dozvěděla, že v EU
nemáme právo veta na migrační politiku.
Upravil/a: Ametyst
| 0 Nominace Nahlásit |
Pokud se objeví nový Lenin který obdivoval Marxe, ale bude přednášet ve
Švýcarsku o moderním kapitalismu a tajné služby jej v zapečetěném
vagonu odešlou do Ruska tak určitá naděje je.
Kolega štamgast dodává, v Rusku prostý lid má zájem o kapitalismus
naopak v USA o socialismus.
Všechny revoluce jsou převraty. Nikdy se nic nemění lidovými povstáními a z „moci“ lidu (žádnou nemá a proti státní moci nikdy nemá šanci). Jen se některé převraty a povstání ideolocky označují jako lidové a z popudu, vůle lidu či většiny (propaganda, legitimita, symbolika). Vždy protestuje menšina populace a ke změne dochází kolapsem vrchnosti, dezercemi, rozpadem elit (rozštěpená část přímo podopruje změnu) a výměnou elit – nahrazení, obměna anebo velmi často jen „převlečení“. A samotné změny vždy provátí elity (nově zformovaná + s podporou či přispěním části té staré). Je to jen přesun moci mezi elitami, i když často krvavý (protože to ty části elit podporují a rovnou iniciují). I klasický příklad největší revoluce jako ta francouzská, není nic jiného než druh převratu – ideologicky a propagandou tak zreselená jako žádná jiná. Pokud jde o označení „revoluce“, tak roli může hrát rozsah následných změn – ale opět je to spíš jen ideologicko-propagandistická záležitost, protože mnoho převratů posléze provedlo zásadní strukurální změny ve společnosti, ale za revoluce označované kolikrát nejsou.
Zkrátka se tyto druhy převratů často maskují tím, že jsou lidové, protože tam pár plebsů protestovalo – což může fungovat nanejvýš jen jako mírný katylyzátor změn – faktor, který může pomoci, ale rozhodně není hlavní; jen prostředek elit a vůdců. A samotné motivy a roganizování plebsů jsou taky vždy různé (za jedno ekonomická krize, za druhé a častěji využití elitami/vůdci). Dav lidí nemá reaálnou moc, jen symbolickou/ideologickou, či takovou, která je využita vůdci a transformačními elitami, které ten nezřízený dav (jeho část) zorganizují, dicsiplinují, legitimizují a dají mu jistou moc /pravomoce. To už ale není dav ani lid. Přímo „z dola“ se žádné změny nekonají nikdy, natož z vůle lidu-davu. Jen rozpadem shora, který to připustí a ze středu (elit), které formují proces změn.
Kelt: v Rusku byly v r. 1917 hned dvě revoluce: únorová a říjnová. Případně se to uvádí jeko jedna revoluce s několika fázemi. Mimochodem slovo revoluce neznemaná nic jiného než převrat, ale obvykle ve smyslu „zdola“, se zapojením lidu (na rozdíl od puče, kde kde obvykle o aktivitu relativně malého okruhu lidí).