Jak to, že když je něco menší než jeden pixel, tak se to přesto zobrazí?

Klidně do rastru můžeš zobrazit i něco co má velikost třeba jen setiny pixelu.sice to neovlivní barvu daného pixelu moc ale setinovou modifikací barevnosti očekávaného pozadí tam ten objekt bude patrný. Takže to není “hovadina“ :)

Upravil/a: anonym

Ano, máte pravdu.

Pixel je navíc složen z několika. Při nejmenším ze třech – RGB… Pokud tedy odstraníš jejich barevné filtry, dostaneš nejméně trojnásobné rozlišení. Tak to má udělaný leica BW… V případě kosmických pozorovní však půjde o něco jiného a to je samotný jas celého pixelu, který je i při menším bodu, než je celý pixel zvýší jeho selkový jas. Tak se to dá spočítat.

Upravil/a: Edison

Naprostá většina hvězd má při pozorování ze Země pro prosté oko úhlový rozměr o hodně menší než odpovídá jedné zrakové buňce. Ale jas je natolik velký, že stačí na pohodlné vybuzení té buňky, takže tu tečku vidíš. Stejně tak to může být s těmi pixly. Nepoznáš jestli je ta hvězda kulatá, nebo šišatá, nepoznáš, jestli se ti v tom pixlu zobarzuje hvězda jedna, nebo jestli je to třeba trojhvězda, ale jas je dost velký na to, aby se to do té tečky promítlo.