Je to složité. Podrobnosti najdete v odkazech.

Za Karla IV. byla jiná situace než za Václava IV. Třeba jen to, že v Čechách po letech prosperity za panování Karla IV. představuje vláda jeho syna hospodářské svízele. K tomu další problémy náboženské atd..

"O založení univerzity v Praze uvažoval už král Václav II. v roce 1294, ale narazil na odpor šlechty. V roce 1346, kdy se Karel IV. stal králem římským a českým, vyslal poselstvo do Říma se žádostí o papežské povolení. Také díky podpoře arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydal papež Kliment VI. 26. ledna1347 v Avignonu listinu, která „ustanovuje, aby ve městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení v kterémkoli povoleném oboru“ a zaručuje obecné uznávání licenciátu i magisterské hodnosti v celém křesťanském světě. atd.

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/D%C4%9Bji­ny_Univerzity_Kar­lovy_%281347%E­2%80%931740%29

​Václav, z boží milosti Římský král, vždy rozmnožitel říše, a král Český.
Ctihodní oddaní milí! Ačkoli všeobecně jsme povinni pečovati o prospěch všech lidí vůbec, přece nemáme jim přáti do té míry, že by snad prospěch těch, kdo získali si jisté výhody se zřetelem k místu a času neb z jiných příčin, byl na úkor a škodu těm, kdo jaksi osudem jsou s námi spojeni…" Těmito slovy začíná královský dekret Václava IV. (1361–1419)

,Bylo by naivní domnívat se, že králova vůle byla projevem jeho národnostního cítění. Václav IV. v tuto chvíli potřeboval bezpodmínečnou oddanost univerzity Koruně, což mu mohla zaručit jen převaha českých mistrů při rozhodování. Stejně tak by bylo naivní předpokládat, že českou univerzitní obec při prosazování změny řízení univerzity vedl pouze čistý entuziasmus. Na akademické hodnosti se totiž v té době vázaly výnosné prebendy církevní i světské, které si – díky rozvržení rozhodovacích hlasů – dosud přisvojovali především němečtí mistři.
Příběh listiny datované v Kutné Hoře 18. ledna 1409 má tedy mnohem širší a Zdaleka nejde jen o události odehrávající se uvnitř českého království. Text dekretu odráží i děje, které poznamenaly Evropu na přelomu 14. a 15. století.

Nejen to, ale náboženské spory, snaha o reformu církve, ale i problémy světské, Zikmund atd.

Více i v odkazu.
http://www.si­monak.eu/index­.php?stranka=pa­ges/h_k/1_18.htm

Karel IV. byl čistokrevný Lucemburk. Václav IV. se zřejmě více citil být Čechem.
Doplňuji:
Čistokrevný Lucemburk má znamenat národnostní cítění. Pochopitelně vím, že po matce byl Přemyslovec.

Upravil/a: Lamalam