Jak správně skloubit rychlost a pečlivost?

Jdi se léčit, výsledek ale bude mít dopad nejasný.

Rychlost a pečlivost, jakožto vlastnosti lidského snažení, jdou proti sobě. Pokud chceš něco udělat rychle, nesmíš se s tím moc „stolicovat“. Pokud ti jde o kvalitu, přesnost, vzhled,… , musíš tomu obětovat čas. Takže je to vždy o hledání kompromisu. Přílišná pečlivost a přílišná rychlost nebývají dost často ku prospěchu věci.

„Spěchej pomalu!“ Slýchám od dětství.....
Uživatel orwell, ti trefně odpověděl 😉
Když pominu podotázku, kdy ti jde o konání , během celého dne,
tak na samotnou otázku, by se dalo odpovědět, ještě jinak.
Když děláš (vyrábíš, zhotovuješ) , nějakou, soustavnou činnost (zdobíš perníky, maluješ porcelán atp. = v rámci pracovní činnosti/zaměs­tnání, Chce to šikovné ruce, zručnost, zkušenosti. Pak je to rutina a sekáš to, jako Baťa cvičky (a když pracuješ na normu, tak makáš rychle a bez zmetků).
Jinak musíš mít reálný plán, umět improvizovat. Být schopen, přizpůsobit se změnám (aby nebyly zbytečné prostoje). Plán upravit. 😉
Když zapomeneš na odpočinek a pojedeš, jako motorová pila, zadřeš motor. A kvalita i pečlivost, půjde stranou.
Kvantita je často, na úkor kvality.
Když budeš psát text do sešitu rukou, pečlivě, bude písmo úhledné (možná). Když ti bude někdo rychle diktovat, budeš psát, jako kocour. Písmo hezké nebude 😉

Výsledky budou u každého jiné.
Někdo je zručný, dobrý organizátor (práce/času) a i s dávkou pečlivosti, zvládne více, než jiný člověk. Šnek, nešika a neschopný trubka = v organizaci, nestihne , ani půlku. Jeho snažení je zmatené. Je méně produktivní

Upravil/a: da ny

Zase ztrácíš čas, u tebe nebude mít nikdy nic »kladný dopad«, kde není, ani exekutor nebere.

Festina lente (Octavianus Augustus)