Jak si vysvětlit tuto moudrost?

Svědomí je naším zrcadlem. Nikdo před ním neuteče, i kdyby chtěl. Domnívám se, že by člověk měl přiznat své chyby, umět i odpouštět, neubižovat druhému. Život je přece krátký…

Zase jeden citát: Žádná vina není zapomenuta, když o ní ví svědomí.
Stefan Zweig

Protože si většinou „malujeme“ sami sebe v jiných „barvách“ než jací doopravdy jsme.Většinou si myslíme,že jsme čistí jak lilie a máme pocit určité obranné vyjímečnosti.Musíme být vyjímeční,protože se stydíme.Většina lidí se naprosto jednoduše stydí za sebe sama aniž si to uvědomuje a pak „špatné“ věci vidí na druhých okolo sebe.Nevidíme na sobě věci,které můžou mít jen ti druzí,protože mi tak rozhodně špatní,nebo naopak dobří nemůžeme být.(i pocit méněcennosti je vlastně egoismus)Pokud se chcete podívat do takového zrcadla a chcete vidět vlastní nepřijaté části sebe sama,všímejte si lidí,kteří jsou Vám velice nepříjemní,nebo Vám prostě nesedí a nemůžete je vystát,protože Vy takoví rozhodně nejste.Jenže přesně takoví právě jste také,byť třeba jen v některých situacích.Jen si to nechcete přiznat.Ten vlastní hluboký stud Vám to nedovolí.Až tu zapuzenou část sebe sama v sobě najdete,přestane Vám být ten dotyčný nepříjemný.Buď zmizí z Vašeho života a nebo se naopak může stát Vaším nejlepším přítelem.

.....i hodní lidé najednou vidí,že jsou krutí,staeční objeví,že jsou zbabělci.Když se musí podívat do sebe samých,většina lidí před sebou s křikem uteče.....

Zdroj: ůryvek z filmu

Nestraš !