Jak si člověk vštípil co SMRDÍ a co VONÍ? Podle čeho se to rozdělilo?

Je to jednoduše dáno vývojem a geneticky.
Smrad člověka varuje, že potravina není k jídlu !! Naopak vůně oznamuje jídlo.
Jistě, v době dnešní už to nemusí platit na 100%, ale takto je to člověku dáno a zkušenostmi se učí stále nové výjimky.
Příklad: zkažené maso člověku smrdí a znamená to, že je nejedlé. Supům voní, poněvadž jejich organismus je na trávení takové potravy připraven.
Studium.
Doplňuji:
Člověk si to tedy nijak nevštípil, již přírodou byl takto vybaven. Čichovým buňkám zkrátka vhodná potrava voní, nevhodná smrdí a stejně tak člověka varují/lákají i pachy/vůně, s potravou nesouvisející.

Upravil/a: www

Každému voní a nevoní něco jiného. Vůně je velmi úzce spjata s chutí, oba smysly podávají organismu informace o chemickém složení látky, jejich receptory jsou si podobné a bylo zjištěno, že některé čichové receptory jsou dokonce umístěně v dutině ústní, která je považována především za sídlo chuti.
Vůně je informace o plynné látce, zatímco chuť o látce, rozpuštěné ve slinách. Mozek si dokonce dokáže zapamatovat vůni napořád.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/V%C5%AF­n%C4%9B

Zkus si přivonět ke měsíc starým vajíčkům a pak třeba k růži. Hold jsou pachy, které jsou příjemné a pak jsou ty, které příjemné nejsou, podobně jako zvuky. Není to jen u lidí, můj kocour například nemá rád Poděbradku. 😁

to je dost složitá otázka. Pokud jde třebas o chemikálie, tak jde o látky, které nějak fyzicky negativně dráždí. Pokud jde o ho.no, tak je smrad čistě o tom, že k představě, že jde o smrad jsi byl vychován a pocit velkého nebo menšího smradu se odvíjí od intenzity zápachu, který je jiným tvorům i příjemný.